Srbský básník, spisovatel, diplomat Miloš Crnjanski je můj oblíbený autor, ke kterému se rád vracím. Náhoda chtěla, že spolu s ním jsem objevil facebookový účet věnovaný především srbské poezii nazvaný „Širom zatvorenih očiju“ (viz https://www.facebook.com/paologes). Doporučuji. Výborný každodenní výběr poezie. Musí to dát obrovskou práci.

V informaci o účtu je napsáno: „Stránky mají tři témata:
- Legendární lásky, intimní životopisy legend a legendárních lásek – fikce a skutečnost od nepaměti po současnost.
- Milostná poezie, nejlepší milostné verše doprovázené uměleckými fotografiemi.
- Třetím tématem je milostná povídka (,u které je možná reedice) pod titulkem „Širom zatvorenih očiju“. Je to román o zamilovanosti. Je to skutečný příběh psaný dvěma osobami, tak jak se odehrál. Je to spontánní setkání dvou lidí na webu a jejich setkání. Jde o otevření intimity, milostnou historii, skrytou naději a přání...
Naleznete zde také mého oblíbeného Crnjanského. Předkládám a o omluvám se, kterým se nemusí přebásnění Lamentu nad Bělehradem líbit. Níže je originál.

LAMENT NAD BĚLEGRADEM
Pneš se s jitřenkou jasnou
pod Avalou plavou v dálce v tušení
se mihotáš, když ve mně hvězdy hasnou.
Svým sluncem roztaješ ledy a slzy a loňský sníh,
že smrt ztrácí hru.
Ostrou hranu má tvůj starý vykopaný meč,
který jako cokoli zajiskří znovu
tady a teď jako den a básníkova řeč.
Když jeho hlas utichne a s ním i oči zhasnou
tak vím, že nastavíš paže, hlava i myšlenky na ně padnou.

Originál:
Ti, međutim, rasteš, uz zornjaču jasnu,
sa Avalom plavom, u daljini, kao breg.
Ti treperiš, i kad ovde zvezde gasnu,
i topiš, ko Sunce, i led suza, i lanjski sneg.
U Tebi nema besmisla, ni smrti.
Ti sjajiš kao iskopan stari mač.
U Tebi sve vaskrsne, i zaigra, pa se vrti,
i ponavlja, kao dan i detinji plač.
A kad mi se glas, i oči, i dah, upokoje,
Ti ćeš me, znam, uzeti na krilo svoje.