V Srbsku se blíží super-volby, kdy Srbové budou vybírat nejen svého prezidenta, poslance, ale také regionální vůdce. Podle nejnovějšího průzkumu bude volební účast větší než padesátiprocentní.

Předvolební analýza favorizuje současnou vedoucí stranu Aleksandra Vučiće Srbskou pokrokovou stranu (Srpska narodna stranka – SNS), která by ve volbách získala 55,6 hlasů. Koalice pozičních stran skládající se ze stran Stranka slobode i pravde, Narodna stranka, Demokratska stranka, Pokret slobodnih građana by ve volbách získala 13,3 hlasů. Další pořadí: Socijalistička partija Srbije (SPS) 9,2 procent hlasů, „Zelení" 7,5%, koalice NADA 4%.


TAKTIKA VUČIĆE – ATENTÁT?
Pochopitelně, že největší zájem srbské a světové veřejnosti je upřen na volbu prezidenta. Vučić bude obhajovat funkci hlavy státu jako kandidát stran SNS a socialistů – SPS, a přitom již oznámil, že nechce nadále již být předsedou své strany SNS. „Přeji si stát se opět obyčejným občanem, abych nenesl na svých bedrech dále tíhu tohoto světa a to znamená i tíhu stranickou,“ řekl nedávno svým spolustraníkům Aleksandar Vučić. To jsou slova na konci minulého roku, což znamená ještě předtím, než bylo oznámeno, že byl na něj plánován atentát. Opozice nebo některá chorvatská a zahraniční média tvrdí, že nahlášení atentátu je pouze předvolební tahem. „Lidé v Srbsku si již zvykli, že se ráno probudí a dozví se o plánovaní atentátu na prezidenta nebo uslyší jeho výkřiky- tak mě raději zabijte,“ píše web Al Jazeera.


ÚSPĚCH PROTI VUČIĆOVI JE ASPOŇ POSTUP DO DRUHÉHO KOLA
Ještě v listopadu minulého roku podepsaly opoziční strany dohodu o společném postupu v prezidentských volbách, aby porazily Vučiće. K tomu opoziční strany uvedly, že „jednota opozice je klíčem k vítězství ve volbách. Společný kandidát na prezidenta by měla být osobnost, která podle objektivních kritérií má největší potenciál postavit se proti kandidátovi současné vládní garnitury.“
Nakonec kandidátem Strany svobody a pravdy, Národní strany, Demokratické strany a několika menších opozičních stran se stal generál, bývalý náčelník generálního štábu a člen Národní strany Zdravko Ponoš.
Kdo je tento kandidát? Jeho volbou jsou potěšeni především Chorvaté. Narodil se roku 1962 ve vesnici Golubić u Kninu v bývalé Srbské Krajině, kde žilo přes 400 tisíc Srbů a kolem 250 tisíc jich bylo odtud vyhnáno. Vystudoval průmyslovku v Záhřebu a následně vojenskou akademii. Chorvaté jsou potěšeni, že Ponoš miluje Záhřeb a stejně tak svoji ženu, která je Chorvatkou. Později vystudoval vysokou školu elektrotechnickou v Bělehradě, Královskou vojenskou akademii v Londýně a zároveň jazykovou školu York St.John se zkouškou NATO STANAG 6001.
Když vzpomíná na válku, říká, že v devadesátkách chtěl utéct, ale protože měl rád svoji zemi, neutekl. Válka a rozpad Jugoslávie ho zastihly nepřipraveného, jeho rodina musela utéct z Krajiny a jediné pozitivum z války je, že nikdo z jeho spolužáků z vojenské akademie nebyl souzen za válečné zločiny.
Opozice ani nepočítá s tím, že by proti Vučićovi uspěla a za úspěch bude považovat, že Ponošův postup do druhého kola voleb. To, že je generál bude hrát v Srbsku pro jeho kandidaturu velkou roli, ale vládní média vytáhla hned kartu, že když byl šéfem generálního štábu, tak údajně zdecimoval armádu. Jeho minus, co v jiných zemích je plus, bude také to, že není nacionalisticky naladěn. Pochopitelně, že Vučićův tým vytáhl do boje také s argumenty jeho lásky k Záhřebu, kde žil deset let a nerad se odtud stěhoval do Bělehradu. Některá média také píší, že je údajně NATO – kandidát.