Pravoslavní slaví teprve v těchto dnech Velikonoce, neboť se řídí starým juliánským kalendářem a svým výpočtem svátku Velikonoc. Stejně jako u jiných křesťanů jde o nejvýznamnější svátek v roce a je rovněž vázán na obyčej darování vajec jako symbolu zrození a života.

Právě na Velký pátek a Velkou sobotu připadá obyčej barvení vajec, což patří mezi nejstarší a nejzajímavější křesťanské obyčeje. Souvisí to s tím, že Marie Magdaléna, když přišla do Říma se zprávou o Kristovi přinesla císaři Tibériusovi jako dárek ošatku vajec. Tibérius neuvěřil v Kristovo oživení a jestli tomu tak je, nechť bílá vajíčka v koši promění svoji barvu. V okamžiku, kdy Marie vyslovila „Ježíš vstal z mrtvých“ všechna vajíčka zčervenala. Proto je v Srbsku obyčej, že vždy první vajíčko se nabarví červeně, což také symbolizuje nevinně prolitou Ježíšovu krev. Tomuto vejce se říká „hlídač domu“ (čuvarkuća) a ponechá se celý rok v domě, dokud se za rok nezačnou barvit jiná vajíčka. Vajíčku se přisuzuje čarovná moc, že od domu odhání zlé síly a neštěstí. Stejně jako u jiných křesťanů ani zde od Velkého čtvrtku nezvoní kostelní zvony až do vzkříšení, pouze se používá řechtačka. Na Velkou sobotu se ve velkém uklízí, ještě se barví vejce, někde se peče koláč „vaskršnjak“ a zdobí se bazalkou nebo se pečou malé koláčky. K sobotě patří, že je vše ve velkém očekávání svátku, je ticho a jen se modlí. To proto, že se věří, že Kristus v ten den byl v Hádu, v podsvětí. Půlnoční mší končí dny smutku a církevní služebníci v kostele mění svá bohoslužebná roucha. Zvony na kostelech ohlašují vzkříšení a věřící si staroslověnsky přejí. Jeden řekne „Hristos vaskrse!“ a druhý mu odpoví. „Vaistinu vaskrse!“


ŘECKÉ VELIKONOCE A ZÁVODY V ROZBÍJENÍ VAJEC
Web Greek Reporter u příležitosti oslavy pravoslavných Velikonoc popisuje řecké velikonoce: „V celém Řecku se obarvují na Zelený čtvrtek vejce, a to červeně. Je to jednou z nejstarších a nejoblíbenějších tradic v Řecku. Spolu se svíčkami, bohoslužbami, jehněčím masem a sladkým chlebem tsoureki je barvení vajíček červeným barvivem jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc v Řecku. Červená vejce jsou náboženskou symbolikou, neboť červená barva symbolizuje krev, kterou Kristus prolil na kříži. Navíc vajíčko samo o sobě je symbolem - jeho tvrdá skořápka představuje zapečetěný Ježíšův hrob - jehož prasknutí symbolizuje jeho vzkříšení z mrtvých a výstup z hrobky… Velikonoce jsou události, která oslavuje příslib věčného života.“
S červeně obarvenými vajíčky se na velikonoční neděli hraje v Řecku zvyková hru ´tsougrisma´. Každý hráč drží v ruce červené vejce a klepne špičkou svého vajíčka do špičky vejce druhého hráče (viz obrázek). Cílem je rozbít soupeřovo vejce, aniž by se vaše vejce rozbilo. Hráč, který úspěšně rozbije vajíčka ostatních hráčů, je prohlášen za vítěze a bude mít v průběhu roku štěstí. Tradičně při klepnutí na vejce první hráč řekne svému soupeři „Christos anesti“ („Kristus vstal z mrtvých“) a na to druhý odpoví „Alithos anesti!“ („Je to pravda“)