Přestože Srbsko od listopadové smlouvy z Visu v roce 1944 na nátlak Winstona Churchila přestalo být královstvím, po pádu Miloševiće se poměrně často na roajalistickou minulost vzpomíná.
Vznikly silné politické subjekty jako Pokret obnove Kraljevine Srbije (POKS) a Srpski Pokret Obnove (SPO). Obě strany dnes společně stojí v opozici a mají ve svém programu obnovu monarchie. Obnovená idea království způsobila v Srbsku určitý zájem o královskou rodinu Karađorđevićů. Ta sídlí v objektu Beli dvor v luxusní čtvrti v Bělehradě, když se král Aleksandar Karađorđević vrátil v roce 2001 z exilu z Velké Británie. Veřejnost nejen srbská, ale i chorvatská, neboť Karađorđević byl králem Jugoslávie, je dnes rozrušena poslední zprávou, že nejstarší syn princ Petar Karađorđević abdikoval a přenechal dědictví koruny mladšímu bratrovi Filipovi.
Zpráva nabídla prostor ke spekulacím různého druhu a umožnila nahlédnout do soukromí jedné z velkých evropských královských rodin, která má vazby především k britskému trůnu. Aleksandra Karađorđeviće narozeného v roce 1945 křtila Alžběta II. ve Westminsterské opatství. Karađorđevićové jsou potomci královny Viktorie. V dědictví na britský trůn jsou až na vzdáleném 91. místě.
Abdikace Petara Karađorđeviće se odehrála za přítomnosti mnoha svědků královské rodiny ve Španělsku v Seville, kde princ Petar žije. K důležitému aktu nedošlo v Bělehradě a dokonce nebyl přítomen král Aleksandar Karađorđević. Ten na akci svých synů pobouřeně reagoval slovy: „Vše se odehrálo v rychlosti v okamžiku, kdy jsem byl zaneprázdněn a v zahraničí. Bohužel důležitý akt nebyl proveden podle pravidel tradice a norem královské rodiny, které musí všichni členové královské rodiny respektovat.“ Citujeme to hlavní, co srbský král napsal a lze si to přečíst na jeho facebooku, kam pravidelně přispívá a informuje o událostech týkající se královské rodiny i důležitých okamžiků Srbska.
Aleksandar Karađorđević se oženil s princeznou Marií da Glória of Orléans-Bragança, se kterou má tři syny Petra, Filipa a Aleksandra (na snímku s nimi). Po jedenácti letech manželství se rozvedl, po dvou letech si vzal za ženu princeznu Katarinu, Řekyni a ekonomku se kterou se seznámil v roce 1984 ve Washingtonu. O rok později se v Londýně vzali. Proslýchá se, že všichni tři synové nemají nejlepší vztahy k princezně Katarině, která ostatně má z prvního manželství dva syny – Američany.
Dvorní heraldik a člen Korunní rady Ljubodrag Grujić situaci komentoval: „Jaký by to byl královský dvůr, kdyby se zde neodehrávaly pletichy. O něčem se dá mluvit, o něčem nikoli… Není tajemstvím, že existují velké neshody macechy Katariny s Filipem a Petrem. Věřím, že se vše vyřeší.“
To byl zřejmě důvod, že si bratři nepřáli při abdikaci přítomnost otce krále, když oprávněně tušili, že by do všeho chtěla zasahovat macecha. Dalším a mnohem důležitějším problémem, pro který k předání dědictví koruny mezi bratry došlo, je skutečnost povahy Petra. Zanedbávání Srbů ze strany krále Aleksandra Karađorđeviće se odrazilo v nezájmu obyčejných lidí o královskou rodinu. Králi se vytýká jeho nepřítomnost v zemi a že špatně mluví mateřským jazykem. Kdyby se v budoucnu měl stát králem Petar, tento stav by pokračoval a mohlo by to být ještě horší. O princi Petrovi je známo, že je uzavřené povahy a vyhovuje mu život ve Španělsku. Princ Filip je pravým opakem. Má rád srbský národ, žije v Srbsku a plynně mluví srbsky.