„Na vlastní „chalupu“ k moři. Apartmán v Chorvatsku už je levnější než česká chata, slibuje i větší návratnost“ - titulek Lidovky.cz a dále v úvodu čeští redaktoři píší: „Vlastní byt nebo dům se zahradou, jenž leží jenom několik metrů od pláže. Po přímořském sídle na jihu touží stále více Čechů, kteří v něm navíc spatřují i výhodnou investici. Podle některých realitních kanceláří jsou apartmány v Chorvatsku často levnější než chata nebo chalupa v tuzemsku. Cena za metr čtvereční startuje v zemi u Jadranu na téměř 63 tisících korun. V Praze je to už více než 120 tisíc.“

Nebo ekonomický web Newstream píše: „Čeští chataři přesídlili k moři. Je to levnější než na Šumavě“. Jiří Zeman z Re/Max reality pak informuje: „Poptávka se zásadním způsobem zvýšila od jara loňského roku. Důvodů je více - pandemie, ale třeba také vysoké ceny nemovitostí v ČR.“
Z českých médií ovšem stěží usoudíte, jak tomu skutečně je. Může se jednat o komerční článek placený různými realitkami, což je mor současných médií. Zadaraski list uvedený článek z Lidovek přenáší a píše: „Češi masově kupují nemovitosti na Jadranu a ví se proč“. Citují dále analytičku Šarlotu Smutnou z realitního portálu Sreality, že apartmán u moře je za nižší cenu, než koupě domu v Čechách.
Možná tyto důvody vedly k tomu, že jiný pobřežní list Šibenski uvádí, že v Mikulandre u Bilic poblíž Šibeniku vyrostla „česká čtvrť“. Češi si zde „postavili baráky, chaty přímo u moře a stali se doslova stálými obyvateli obce, Ta patří k jedněm z mála v regionu, kde se zvýšil počet obyvatel.“
Za českou „invazi“ údajně může Jiří Predrag Schoen s manželkou Lenkou (na snímku), o kterém chorvatská média často píší. Manželé si zde v roce 2018 postavili dům, časem sem nalákali další své přátele a tak zde již stojí celkem sedm českých domů. Stojí jeden vedle druhého a Šibenski list píše, že je sem nalákal „klid, ticho, slunce a moře.“
Kdo by po něčem takovém netoužil? Pan Schoen má v Čechách několik tetovacích studií a jak uvádí, v Chorvatsku nepracuje. Jeho manželka má manikúru, pedikůru, kadeřnictví a uvádí, že byznys řídí přes počítač. O dalších Češích se nepíše.
Stačí se ale podívat na diskuze pod podobnými články v českých médiích, aby bylo jasno, kdo na to má a jaký to má smysl, efekt kupovat nemovitost v Chorvatsku. Obvykle z běžných článků se to nedozvíte, neboť pan Schoen je pro Šibenski list spíše se svým tetováním atrakcí k focení.
Příklad z diskuze na iDnes k podobnému článku. P.V.: „Když dům v teple, tak někde kde je teplo pořád. V létě mi to v ČR nevadí, k moři (teda oceánu) lítám v zimě kdy se tu nedá být. A na to by mi Chorvatsko bylo fakt na nic.“
T.M.: „Jaké jsou výnosy? U Prahy si to umím spočítat, turisté jezdí skoro celý rok, ale do Chorvatska jen v létě (tedy tak, aby se pronajalo za nějakou cenu a vůbec byl nějaký zájem). V zimě, na podzim, na jaře to můžete dát skoro zadarmo a není zaručené, že vůbec někdo přijede.“
J.K.: „Je to takový můj tajný sen... Když se podíváte do nabídky chorvatských realitních kanceláří, najdete i cenově dostupnější nemovitostí... Vzhledem k tomu, že musím pracovat, je poněkud časově náročné, jezdit o víkendech na chalupu do Chorvatska sekat trávu. Tak jsme místo chalupy u Jadranu pořídili domek u Jordánu. Ale snít o tom budu tajně dál..“