Bulharsko je nejméně politicky stabilní země v EU. V minulých deseti letech došlo k devíti změnám vlády a šesti parlamentním volbám. Jenom za minulý rok se konaly volby celkem třikrát! Uplynulo půl roku, padla vláda a chystají se další volby. Co je důvodem častého pádu vlád? Korupce, nesplněné sliby o provedení reforem a panující finanční a sociální krize. To vede ke stávkám a střetům s mocí, jako tomu bylo například v létě roku 2020 nebo loňského roku, kdy zažehla oheň opatření s pandemií.

Vše ukazuje na velké vnitřní rozpory uvnitř společnosti. Web Al Jazeera cituje výzkum Alpha Research, který tvrdí: „Bulharská společnost prochází obdobím transformace, která má dopad nejen na její geopolitické postoje, ale také na podporu jednotlivých politických sil v zemi.“
Navíc do toho zasáhla válka na Ukrajině, která Bulhary dále rozděluje na proruské a proukrajinské. Nejistotu, jak se zachovat vytváří koalice čtyř stran, například, když se v květnu hlasovalo, zda poslat zbraně na Ukrajinu, tak
socialisté pohrozili odchodem z vlády, pokud je Bulharsko zbraně pošle. Válka narušila vztahy uvnitř čtyřkoalice a rozbila i svazek mezi liberálním premiérem země a socialistickým prezidentem Rumenem Radevem, který je vnímán jako proruský. Premiér a prezident se rozchází v rétorice o válce. Daniel Smilov, programový ředitel prozápadního Centra pro liberální strategie v Sofii k tomu poznamenává: „Na rozdíl od rusofilských stran v koalici má prezident mezi bulharskou veřejností širokou podporu.“
Významnou roli hraje také skutečnost, že Bulharsko má nejnižší hrubý domácí produkt (HDP) v EU a do toho protiruské postoje premiéra vedly k tomu, že Kreml přiškrtil dodávky plynu. Je zřejmě, jak bylo toto v rozděleném bulharském parlamentu vysvětlováno každou ze stran.

DEFINITIVNÍ ÚDER
V této atmosféře si Bulharsko může nechat jen zdát, že podnikne transformační kroky a reformy. Přišel i definitivní úder v době Balkánském summitu v Bruselu a 22. června padla vláda Kyrila Petkova. Strany „Pokračujeme ve změně“ - PP a Demokratické Bulharsko – DB neudržely pozici v hlasování o důvěře. Návrh na vyslovení nedůvěry vyvolala strana GERB bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Připojilo se uskupení „Je takový národ“ (ITN) a nacionální Bulharská socialistická strana (BSP). Uskupení ITN přitom nedávno opustilo vládu.
Jádrem sporu se staly domácí politické reformy a boj s korupci. Přičtěme k tomu válku na Ukrajině. Konečným impulsem pro pád vlády byl rozdílný pohled na Severní Makedonii a její snahu stát se kandidátem EU.
Pro EU a Západ došlo k nejhorší představitelné kombinaci konfliktu kolem postoje k Rusku a Severní Makedonii. Jedno i druhé se podmiňuje. Hodnověrnost rozšiřování EU pro západní Balkán utrpěla.
Došlo ale k jedné pozoruhodnosti spočívající v tom, že sice padla Petkovova vláda s negací Severní Makedonie, ale GERB Borisova změnil taktiku. Zatímco dříve Borisov dával veto na vstup Severní Makedonie, nyní je pro udělení kandidatury sousední zemi. Komentátoři obrat přisuzují novým volbám, kdy se chce pravicová konzervativní strana GERB (Občané pro evropskou cestu Bulharska) představit jako zodpovědnou stranou vůči EU, která nevolí blokační politiku.

Na snímku je červnová demonstrace v Sofii. Demonstranti drží transparent s heslem proti GERBu a dalším stranám ITN a BPS, které jsou nazývány mafií.