Svátek sv. Víta je v Srbsku velkou národní událostí. V Čechách sv. Vít patří do legendy o sv. Václavovi. Kníže Václav na zasedání říšského sněmu obdržel od římského císaře darem ramenní kost světce sv. Víta, kterou přivezl na Pražský hrad. Na počest světci dal před rokem 929 vystavět rotundu sv. Víta, později zasvěcenou svatým Vítu.

Císař Karel IV. Dal převést v roce 1355 do Prahy Vítovu hlavu a další ostatky. Relikviáře byly roku 1420 odvezeny do úschovy na hrad Karlštejn, kde je dal císař Zikmund rozlámat na žold svým vojákům. V době jagellonské byly zhotoveny nové důstojné relikviáře, busta i paže dnes vystavené ve Svatovítském pokladu. Mimo jiné sv. Vít je regionálním patronem Čech, Prahy a Karlova mostu.
Zatímco v Čechách se světec Vít oslavuje poutí, v Srbsku je to slavnost velkého celostátního rozsahu.
Na sv. Víta se zde traduje, že v ten den se dívky umývaly roztokem vody z drchničky rolní. Někde pro změnu vynášely ven na odiv domácí vybavení. (Drchnička se užívá k léčbě kožních, žlučníkových cest i duševních nemocí a je také jedovatá.) V Kosovu se tradovalo, že v den sv. Víta po půlnoci řeky zčervenají, jakoby tekla krev. Na Vidovdan se říká: „Oj, Vidove, Vidovdan, što ja očima video, to ja rukama stvorio“ (Co očima jsem uzřel, rukama vytvořil).
28. červen významným dnem ve spojení s Kosovskou bitvou, od kterého se až symbolicky vyvíjí historie Srbů. Je to historie národní porážky, ale také vítězství Srbů, historie jejich utrpení, bolesti a na druhé straně jejich velké duchovní a morální síly spojené s vírou v lepší dny.
Bitva na Kosově poli 28. června 1389 skončila nevítězstvím bojujících stran. Padli zde jak kníže Lazar Hrebeljanović, tak i sultán Murad I., kterého zabil podle legendy rytíř Miloš Obilić. Přesto neprohraná bitva měla za následek pád srbského státu a vítězství Turků. Dynastie Lazarevićů přistoupila roku 1390 na podmínky osmanského vazalství.
Od té doby se vyvíjí kult knížete Lazara jako křesťanského mučedníka a hrdiny kosovské bitvy. Lazarův syn Despot Stefan v letech 1403/1404 na místě bitvy postavil mramorový sloup, na kterém bylo napsáno: „Padl za Srbsko“. V Srbsku vyrůstá vedle sebe pravoslavná, katolická víra tak i islám. Roku 1889 při pětistém výročí bitvy byl ustanoven Vidovdan jako státní svátek, kdy se dostalo pomazání králi Aleksandru Obrenovićovi v kosovském klášteře Žiča. Svátek se přestal slavit za dob socialismu. Za Miloševiće ale dochází k jeho obnově a klíčovou událostí v dějinách Srbska je rok 1989. U příležitosti šestistého výročí Milošević organizuje v Gazimestanu, kde je pomník bitvy, shromáždění, kterého se účastní kolem milionu Srbů.
Shromáždění u pomníku v Gazimestanu asi 5 km od Prištiny postaveného podle návrhu Aleksandra Deroka v roce 1953, který má podobu středověké věže, se konají každoročně. I letos se zde shromáždilo několik set Srbů převážně z Kosova. Akce byla kontrolována kosovskou policií, která si neodpustila provokaci v podobě prohledávání tašek. Účastníci, kteří měli na sobě trička se srbským erbem, je museli svléknout.
Zřejmě není náhodou, že měl dnes tiskovou konferenci český velvyslanec v Bělehradě Tomáš Kuchta. Tisková konference se konala na téma „Od Francie po Česko“ a byla věnována českému předsednictví EU. Velvyslanec Kuchta mimo jiné uvedl, že si ČR přeje otevření další kapitoly v přístupu Srbska do EU.
Na snímku je fotografie, kterou u příležitosti Vidovdanu přenášela v minulosti světová média BBC, DW a další.