Odmítnutí členství Finska a Švédska v NATO je ze strany Turecka zažehnáno. Je zde ale další země, která členství může vetovat – Chorvatsko.

Nejdříve o tom, za jakou cenu si NATO koupilo „sultána“. Turecký deník Daily Sabah dnes píše: „Turecko dosáhlo významných úspěchů v boji proti teroristickým organizacím“ a článek cituje prezidenta Erdogana: „Turecko dostalo, co chtělo.“ Dohoda mezi oběma severskými zeměmi a Tureckem je o „plné spolupráci s Tureckem v jeho boji proti PKK a dalším souvisejícím teroristickým skupinám.“ Finsko a Švédsko také souhlasí se zrušením embarga na dodávky zbraní Turecku. Obě země zakážou „získávání finančních prostředků a nábor militantů napojených na PKK a zabrání teroristické propagandě vůči Turecku.“ Trilaterální memorandum zavazuje řešit obavy Ankary ohledně jejich postoje vůči PKK a Gülenistické teroristické skupině (FETÖ). Severské země se zavázaly zabývat se nevyřízenými žádostmi Turecka o deportaci nebo vydání osob podezřelých z terorismu. Pro realizaci těchto kroků vytvoří Turecko, Finsko a Švédsko stálý společný mechanismus za účasti odborníků.
Tolik ve zkratce k Turecku. Dnes chorvatská média se zabývají prezidentem Zoranem Milanovićem, který se stal pro jednotu NATO hrozbou. O Milanovićovi je známo, že podobně jako Miloš Zeman má svébytné názory na zahraniční politiku a neshoduje se s chorvatským premiérem ani ministrem zahraničí. Již dříve kritizoval cestu premiéra Plenkoviće na Ukrajinu nebo odsuzoval ruskou agresi a stavěl se proti jakémukoli angažmá Chorvatska v konfliktu. Když ho média označila za ruského agenta, odpověděl: „Nebudu naskakovat na udičku nějakým bláznům z Ukrajiny nebo Ruska. Není to moje parketa, pracuji pro Chorvatsko. Snažím se získat pro naši zemi co nejvíce.“
Nyní Zoran Milanović na rozdíl od oficiální chorvatské politiky hrozí vetovat přijetí Finska a Švédska do NATO. Vedou ho k tomu blížící se podzimním volby v Bosně a Hercegovině. Hodlá, jak uvádí, chránit zájmy zde žijící chorvatské entity. Navrhuje změnit bosenskou ústavu, aby chorvatský představitel v bosenském předsednictvu byl vybírán pouze Chorvaty a nikoli jako dosud i Bosňany. Změna by znamenala porušení smlouvy o Bosně z Daytonu v roce 1995.
Vyhrožování Milanoviće se děje ale v rámci širší chorvatské kampaně na získaní samostatné chorvatské entity v Bosně jako mají Srbové. To by znamenalo totální zrušení Daytonské dohody.