V roce 2019 srbská metropole vyhrála pořádání letošního ročníku Europride. Evropská asociace organizátorů Pride Parade ve svém prohlášení doufá, že akce může mít velký vliv na konzervativní město v přístupu k LGBT komunitě.

Došlo ovšem k tomu, že stát akci plánovanou na příští měsíc mezi 12. až 18. zářím zrušil. Odvolání Pride Parade vyvolalo v západní Evropě silnou nevoli a údiv navíc, když srbská premiérka Ana Brnabićová se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci. Brnabićová prohlásila: „Odvolání je více prosbou než nařízením neorganizovat průvod. Takové akce jsou sice v souladu s naší ústavou, ale vzniká otázka, jaké by to mělo pro zemi důsledky. Jde o to pochopit, co v daný okamžik je možné a jak udržet stabilitu země.“ Řekla také, že je jí to opravdu líto a upozornila na zahraniční vměšování. S tím souvisí vyjádření z Bruselu, že mnozí europoslanci hodlají i přes zrušení akce v daný termín do Bělehradu přicestovat. Europoslankyně a německé političky Viola von Cramonová a Terry Reintke jednaly již minulou neděli v Bělehradě s Brnabićovou. Zatímco von Cramonová je členkou zahraničního výboru EU také členkou výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko, tak europoslankyně Reintke je viceprezidentkou skupiny Zelených/EFA a je známou příznivkyní hnutí komunity LGBT. Ke schůzce v Bělehradě na twitteru napsala. „Pride means freedom. Pride means protest. Pride means human rights. The march will be a sign of hope for people all over Europe.“ K tomu přidala prohlášení, že „věří vládě Srbska, že podpoří svobodu shromažďování i pro minority.“ Von Cramonová ve stejném prohlášení napsala, že celá Evropě věří srbským autoritám v uspořádání Europride.
K zákazu se vyjádřil také srbský prezident a z jeho slov spíše také zazněla obava než zákaz: „Nepřejeme si žádné bitky ani konflikty.“ Nakonec připustil, že by se některé akce mohly uskutečnit v uzavřených prostorách.
K zákazu Pochodů hrdosti (Pride parade) došlo v Bělehradě v letech 2009, 2011, 2012 a 2013, když je nezakázala přímo vláda, ale ministerstvo vnitra podle zákona o shromažďování.
V Bělehradě nejde o jednoduchou záležitost, ale doslova o politizaci Pride parade v mezinárodním měřítku. Svědčí o tom nedělní několikatisícové protestní procesí Bělehradem proti Pride Parade začínající u hlavní pravoslavné katedrály Saborna crkva a končící u Chrámu sv. Sávy (viz snímek). Akce se účastnili pravicové skupiny a přívrženci ruských „Nočních vlků“. Některá srbská média psala, že akci mohlo organizovat ruské velvyslanectví. Některé deníky napsaly, že akce byla řízena z Moskvy „dálkovým ovladačem“.
Lze spekulovat, že by se Bělehrad mohl v září stát střetem dvou kultur „západní“ a „východní“. Lze také dále spekulovat, že zájem o tento střet je oboustranný – jak Ruska tak i Západu. Mohl by se odehrát ukrajinský konflikt v „malém“. To může být důvod k opatrnosti srbské vlády a proto organizátorů raději doporučila Pride Parade neuspořádat.