Václav je staroslověnsky Vęceslavъ, pod tímto jménem najdeme legendy i historické prameny spojující Přemyslovce s Chorvatskem a Srbskem.

Jedna legenda je z české kroniky Václava Hájka z Libočan o sv. Ivanovi poustevníkovi synovi chorvatského krále Gostumila. Jaké je spojení sv. Václava s chorvatským poustevníkem, který žil čtyřicet let a také zemřel u nás v jeskyni u sv. Jana pod Skalou? Je tam po něm pojmenována jeskyně se silným pramenem léčivé vody. Je také mnoho uměleckých ztvárnění sv. Václava, Ludmily a dalších světců pohromadě se sv. Ivanem, a to například na vratech chrámu sv. Víta.
Vysvětlení spojení sv. Ivana s Přemyslovci najdeme v Hájkově kronice. Panovník Bořivoj I., dědeček sv. Václava, vyjel ze svého letního sídla Tetína na lov a postřelil laň. Ta však byla živitelkou svým mlékem sv. Ivanovi. V Hájkově kronice pak čteme: „Odkud si sem přišel a z kterého jsi národu a dávno-li zde bydlíš?“ Ivan odpověděl: „Z země charvatské sem přišel, otec muoj slúl Gestimulus a mátě Elzabeta.“ Důležitá je v kronice další věta. „Bořivoj: Vidím, že jsi muž Boží a svatý. Prosím tebe, vseď na muoj kuoň a pojeď do mého příbytku a vložíš ruku tvú na hlavu manželky a dáš jí požehnání.“ Od historiků se dozvídáme, že sv. Ivan měl zásadní vliv na kněžnu Ludmilu, která se stala svatou. Když se přiblížila Ivanova smrt, měla Ludmila zjevení a poslala za ním svého kněze. Ten nalezl umírajícího Ivana a pohřbil ho v jeskyni. Dodnes je tu symbolický hrob, i zlomek ostatků v malé rakvičce na podstavci uprostřed kostela. Po smrti sv. Ivana nechal na místě jeskyně Bořivoj postavit kostel sv. Křtitele, který se poustevníkovi jednou zjevil.
Kněžna Ludmila manželka Bořivoje a babička sv. Václava je svázána se Srbskem. Tato teorie se opírá o dohady historiků o tom, že balkánští Srbové pochází z území tzv. Bílého Srbska nebo Bojky, což je území lužicko-srbské. Ludmila byla dcerou vladyky Slavibora a v historických pramenech je uváděna i pod jménem Lidmila. V sedmdesátých nebo osmdesátých letech přijala společně s Bořivojem na Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Podle jedné legendy pokřtil Metoděj o něco později Ludmilu v Čechách. Je možné, že v tom sehrál roli vzpomínaný sv. Ivan, který varoval před křtěním ze Západu. Jak se z historie ví, po smrti Vratislava v roce 921 byla výchova budoucího knížete svěřena Ludmile. Stejně se ví, že svého vnuka Václava dala učit od kněze nejprve knihám slovanským a teprve později latině.
Výchova Václava babičkou Ludmilou měla bohužel smutnou dohru. Drahomíru, matku Václava zachvátila podezřívavost a nenávist vůči Ludmile v domnění, že ta uplatňuje vliv na jejího syna i na vládu v zemi. Nechala ji dvěma svými bojary zavraždit a vládla pak za nedospělého Václava. Nevládla dlouho, již v roce 922 se moci ujímá patnáctiletý, tedy podle tehdejších norem plnoletý, Václav. Svoji matku zapudí a vykáže ji mimo knížecí dvůr. Při zavraždění knížete Václava bratrem Boleslavem je kněžna Drahomíra ve Staré Boleslavi přítomna.
Jak vidno chorvatsko-srbsko-české vztahy se odehrávaly již v dávné minulosti a historie našich národů je nám hodně společná.