Může to být reakce na zakládání Sdružení srbských obcí v Kosovu. Nechme to ale na pozdější analýzu, až budou přesvědčivější důkazy, zatím to nelze s určitostí konstatovat, zda problém Sdružení srbských obcí v Kosovu vyvolal muslimskou protireakci. Vzniká ale obecná otázka, zda se muslimové sjednocují v politickém nátlaku.

K sledované významné události došlo v Bosně a Hercegovině, kde pohlavár Islámského společenství Husein Kavazović vydal prohlášení o tom, že muslimové jsou připravení k obraně za pomocí zbraní. Toto prohlášení se odehrálo v rámci jeho rozhovoru pro lokální sarajevskou televizi MTV Igman. Pohlavár (reis) Kavazović se zřejmě cítil nucen reagovat na poslední dobou znepokojení mezi bosenskými muslimy, že stát má dohodu s pravoslavnou a katolickou církví a nikoli s představiteli islámské víry. Bosenští muslimové to berou jako opovrhování a diskriminaci, že stát není ochoten s muslimy podepsat podobnou smlouvu. Již od začátku tohoto roku několikrát islámské společenství se domáhá smlouvy, která by garantovala práva víry jako mají v Bosně ostatní náboženství. Podpisem takové smlouvy by měl být také určen vzájemný vztah církevní a státní instituce.
Rozdíl v podepsání smlouvy s islámským společenstvím je v tom, že jde o „vnitřní“ domácí bosenskou církev, zatímco smlouvy s jinými církvemi (katolická, pravoslavná) jsou smlouvami s Vatikánem a Bělehradem, jako zahraničními subjekty. Dále praktikováním islámské víry by došlo k narušení dosavadních především pracovních vztahů, což by komplikovalo chod institucí. Překážek k dohodě je několik a podle islámského pohlavára Kazoviće si chce společenství změny na každý pád vynutit. Připomeňme, že jeho vliv na muslimské společenství sahá za bosenské hranice a to po celém území bývalé Jugoslávie.
Další výrazná akce muslimů se odehrála v Srbsku. Srbští muslimští političtí představitelé odjeli do Kosova, kde se sešli s tamějším premiérem Aljbinem Kurtim. Po setkání vydali společné prohlášení o „nespokojenosti statusu Bosňáků a Albánců, zejména v srbských obcích v Sandžaku, Preševu, Medvedu a Bujanovském údolí.“ Požadují reciproční práva se Srby v Kosovu v rámci normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou. Z prohlášení je více než jasný motiv narušit prosazení Sdružení srbských obcí (ZSO) v Kosovu, které má být součástí smlouvy mezi Bělehradem a Prištinou. Přitom v Srbsku jsou menšinám garantována jejich práva, jako je právo na vzdělání v rodném jazyce nebo svoboda vyznání,což Srbové v Kosové nemají.
Třetí reakcí muslimů je připomínka 25 let od útoků Srbů v Kosovu ve vesnici Prekaze na Adema Jašariho zakladatele Osvobozenecké armády Kosova (UCK). Zatímco pro Srby je teroristou, kosovští Albánci jej považují za národního hrdinu, po kterém zde nazvali letiště v Prištině a fotbalový stadión v Mitrovici. Při útoku přišlo o život padesát lidí včetně Adema Jašariho. „Byl to kriminálník, zabiják, zloděj, se kterým měli problém nejen Srbové, ale také sami Albánci,“ říká o něm Goran Radosavljević Guri penzionovaný policejní generál, který se akce před pětadvaceti lety účastnil. Naopak Daut Haradinaj, bývalý příslušník UCK Jašariho chválí: „Byl to moudrý, rozhodný, pragmatický vizionář, který sehrál důležitou roli ve sjednocení politického a vojenského faktoru v Kosovu.“ Stejná slova chvály volí i předsedkyně kosovského parlamentu Vjosa Osmaniová a dodává, že Adem Jašari je hrdinou jejich dětství.
Na místě, kde došlo k boji, stojí dnes pomník, ke kterému chodí kosovští Albánci se poklonit. Navíc, aby kosovští Albánci ještě více namíchli Srby, tak na všech služebních mailech se objevilo logo rodiny Jaširiho (Adem, jeho otec a děd – na snímku). Srbská strana v Kosovu „Srpska lista“ vydala prohlášení, ve kterém odsuzuje tento počin: „Ve světle šetření, které podniká Zvláštní tribunál pro válečné zločiny v Kosovu a Metohiji, je toto další ukázka organizovaného nátlaku a klasický příklad diskriminace srbského a dalších národností v Kosovu.“

Dodatek: Pohlavár Islámského společenství Husein Kavazovići reagoval o den pozděj na odezvu ke svému prohlášení: „Islámské společenství se musí vzepřít snaze o její umlčení. Musí se rezolutně postavit proti všem pokusům, aby bosenský národ byl označován pouze jako uskupení věřících, kteří budou nahnáni do enkláv a ghett, jejichž další osud lze předvídat.“