Je to 24 let, kdy 24. března roku 1999 síly NATO napadly letecky území Svazové republiky Jugoslávie. Důvodem byl masakr v kosovském Račku, ke kterému došlo 15. ledna téhož roku a jehož interpretace je dodnes předmětem sporu.

Pro albánskou stranu se jednalo o masakr nad 45 civilisty, zatímco srbská strana to interpretuje jako ozbrojený konflikt srbské policie s ozbrojenými kosovskými Albánci při policejním zásahu v obci Štimlje. K vývoji konfliktu mezi Srby a Albánci v Kosovu lze zhlédnout video „Bombardování – cesta k válce“ (Bombardovanje - put u rat – viz https://1url.cz/8rcEJ).
V důsledku bombardování zahynulo podle srbských zdrojů mezi 1200 až 4000 civilistů a podle organizace Human Rights Watch pouze 489 až 528 civilistů. Zraněno bylo kolem 6000 civilistů, z nichž 2700 byly děti. Další okolností bombardování je zvýšený počet onemocnění rakovinou, a to v důsledku použití munice s ochuzeným uranem. Srbské zdroje uvádí, že na Srbsko bylo vrženo až 15 tun ochuzeného uranu. Tehdejší vláda SRJ odhadla materiální škodu v hodnotě 100 mld. dolarů, zatímco experti zemí G7 odhadli škodu na 4,7 mld. dolarů a nepřímé důsledky bombardování odhadli na 29,6 mld. dolarů. Za jedenáct týdnů bombardování byla zničena infrastruktura země, hospodářské objekty, školy, nemocnice, kulturní památky a bombardování se podepsalo také na zničení životního prostředí. Důležitým faktem je zjištění, že v té době 7500 italských vojáků působících v rámci mise NATO v SRJ onemocnělo a 366 zemřelo v důsledku používané munice s ochuzeným uranem. Soudní spor o odškodnění tehdejších italských vojáků probíhá dodnes. Další případy úmrtí a onemocnění rakovinou veteránů z bývalé Jugoslávie byly hlášeny i z dalších zemí jako například z Belgie, Španělska a Portugalska. Problém vojáků nasazených v té době na území SRJ a zdejších civilistů se začal označovat jako „balkánský syndrom“. Vedle syndromu války v Perském zálivu se vědci dnes vážně zabývají i tímto jevem.

AMERICKÝ VELVYSLANEC A PŘEDSTAVITEL NATO PROMLUVILI K SRBŮM
„Když selže diplomacie následky mohou být nedozírné. Chtěl bych touto cestou vyjádřit upřímnou soustrast rodinám zemřelých v devadesátých letech, včetně zahynulých po bombardování NATO. Vím, že srbský národ na hroznou dobu nezapomene a neměl by. Srbové nemohou potlačit svoji bolest, ale věřím, že mají dostatek síly potlačit své rozhořčení,“ řekl americký velvyslanec v Srbsku Christopher Hill pro deník Kurir.
Začal popisem, že se věnuje celý život diplomacii a hledáním východisek pro někdy zdánlivě neřešitelné problémy. Podle jeho slov si zvykl, že diplomacie ne vždy uspěje a následky jsou tragické. Vyslovil víru, že Srbsko a USA mohou společně vylepšit budoucnost: „Partnerství USA a Srbska je nepopiratelné stejně jako rozhodnutí pro diplomatická řešení. Společně usilujeme o lepší budoucnost, kterou si srbský národ zaslouží a chce připravit dalším generacm.“
Stejně jako americký velvyslanec v deníku Kurir se k smutnému výročí vyjádřil zástupce NATO v Srbsku generál Giampiero Romano: „Nezapomínejme na minulost, ale pojďme k budoucnosti. Naše dlouholeté partnerství je založeno na politickém dialogu a spolupráci v mnoha oblastech s neprostým respektováním vojenské neutrality Srbska.“

NÁZORY JOE BIDENA V ROCE 1999
Citujme americký investigativní populární web The Intercept: „Joe Biden agitoval, aby USA rozšířily válku v bývalé Jugoslávii. Podle něj USA, OSN a Evropa zaostávaly a umožnily genocidu v Bosně. V letech 1998-1999 vedl vytrvalou kampaň na podporu Clintonovy vlády a jeho demokratických senátorů pro preventivní bombardování Srbska.“ Podle amerického webu Biden v říjnu 1998 uvedl: „Kdybych byl prezidentem, prostě bych Bělehrad bombardoval, a to myslím upřímně, a nechal bych spojence v NATO, abychom zakročili.“ Svůj názor Joe Biden ještě upřesnil: „V sázce je celá naše politika v Evropě od konce druhé světové války na podporu stability a demokracie. Důvěryhodnost NATO je v ohrožení.“

 

24. března ve 20 hodin se koná v Praze 1 Mostecké ulici před Velvyslanectvím Srbské republiky pietní akt k obětem bombardování.