Návrh na vyznačení hranice mezi Čechy a Moravou a oficiálním zavedením zemských symbolů prošel během března připomínkovým řízením mezi ministerstvy a ukázalo se, že jsou proti němu pouze dva resorty – obrana a finance. Ostatní ministerstva buď návrh přijímají s výhradami, nebo nemají námitky vůbec žádné.

Podívejme se na toto téma prismatem balkánského traumatu.

Návrh podepsalo 79 poslanců včetně několika ministrů a hlavním navrhovatelem je Radek Vondráček (ANO). Podle Vondráčka vyznačování hranic není vůbec podstatou toho zákona. „To by mohlo být později upřesněno, má to čas. Důležité je, abychom měli po pár stoletích jasně danou vlajku a znak.“
Podle pardubického hejtmana Martina Netolického „HISTORICKÁ HRANICE ČECH A MORAVY MOHOU BÝT OSAZENY. MAJÍ POVOLENÍ.“ Podle něj jde o „pouhé upozornění na historické územně správní členění.“
V ČT řekl Radek Vondráček: „Bylo by dobré si připomenout, že Morava byla a režim Klementa Gottwalda ji zrušil, to ale neznamená, že nám smazal historii.“

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje na to reagoval a konstatoval, že v tom vidí určitá rizika. Řekl: „Varoval bych před tím uvědomovat si, kdo je Moravan a kdo je Čech. Neustálé boje, kdo je kdo, se obávám, že nás trošku limitují v řízení státu. Všichni jsme na historických územích ČR a měli bychom hledat model, aby se lidem v této zemi co nejlépe žilo… Nechci popírat češství nebo moraváctví, spíše bych varoval před hledáním rozdílů. Řídil bych stát jako jeden celek a co nejefektivněji.“

Vondráček odpověděl, že „na Moravě to pořád dodneška téma (historická hranice pozn.) je… Důvodem je, že ta země byla zrušena komunistickým režimem… Jde nám čistě o symboliku. A aby to bylo fér navrhujeme to i Čechům a také Slezanům.

Martin Kuba opět varoval, že sice jde o „milou debatu, ale některá slova jsou již riziková. V té debatě to ale začíná, budeme se bavit, kdo je lepší, snad Moravané? Ale tak to začíná, vím, že je to nadsázka, ale právě historicky ty příkopy se začínaly vykopávat takto, když se nahrávalo lidem, kteří ten pocit lepších měli… Myslím si, že zbytečně vytváříme příkopy. V průzkumech se někteří vyjadřují, že by chtěli větší autonomii a co je to autonomie? Všichni patříme do ČR a važme si, že náš vztah je nejlepší v Evropě a to proto, že se tu dobře žije.“
Nakonec Radek Vondráček citoval k tématu profesora Rychlíka: „Dneska federalista, zítra autonomista a pozítří separatista.“ K tomu pak dodal: „Když někdo chce, tak si najde rozdíly a problémy.“

BÝVALÁ JUGOSLÁVIE
Důvodem, proč toto uvádět v Balkánských zápiscích, je rozejití se jednotlivých republik z jugoslávské federace a současné těžké opětovné hledání společného jazyka a politiky ve vlastním zájmu obyvatel všech národností bývalé Jugoslávie. Jak je známo k rozchodu a to krvavému došlo pro různý pohled tehdejších komunistických vůdců jednotlivých republik na další pokračování či rozpad socialistického zřízení.
Za dnešní den lze najít dva příklady, a to jeden pozitivní – spojování zemí a druhý je nepřátelským postojem mezi dvěma státy.

Dnes byla ve Skopji založena Západobalkánská čtyřka, která názvem připomíná naši středoevropskou Visegrádskou skupinu. Jde o spojení Severní Makedonie, Albánie, Kosova a Černé Hory. Zatím nejsou dostupné komentáře z ostatních západobalkánských zemí, ale lze je očekávat a zřejmě budou velmi bouřlivé. Nejvíce narážek lze očekávat ze Srbska, které bylo v roce 2021 iniciátorem a je hlavním tahounem skupiny tří zemí Srbsko, Severní Makedonie a Albánie nazvané „Open Balkan“ (Otvoreni Balkan). Uskupení se také říká mini-schengen, neboť jde o zónu volného obchodu, do které by se postupně měly zapojovat další západobalkánské země.
Jestliže opětovné spojování je komplikované, tak daleko jednodušší jsou současné projevy vzájemné nevraživosti. Dnes se v tomto ohledu představil deník Slobodna Dalmacija. Na svých internetových stránkách jeho redaktoři hned třikrát „zavrtali“ do Srbů.
Nejprve článek o „bitvě“ v srbské prodejně Lidl v Bělehradě. Zde byli v akci k dostání „čevapy“ jako polotovar a lidé se o ně doslova poprali.
Dalším článkem bylo za cíl poukázat na hloupost a primitivnost srbských dívek, které uchvátil mladík s traktorem za dvě stě tisíc euro. Ochotně k traktoristovi i ve svátečních šatech naskočily do kabiny, aby se v něm projely a daly přednost před luxusním autem značky Porsche.
Třetí článek ze sportovní rubriky poukazuje s jakou zlobou vedl srbský komentátor komentování utkání Chorvatska s Tureckem, ve kterém Chorvaté vyhráli a litoval, že Turci nemohli za faul kopat penaltu.
Tak nějak dopadly vzájemné vztahy západobalkánských národů a bývalých republik federace. Buďme rádi, že zatím vztahy mezi Čechy a Moravany jsou spíše „milou debatou“, jak ji nazval hejtman Martin Kuba.