Zatímco západní Evropa se jednoznačně postavila na stranu Izraele, bylo dopředu jasné, že v případě blízkovýchodní konfliktu to na Balkáně nebude jednoduché.
Specifickou roli v tom hraje Bosna a Hercegovina. Na rozdíl od matičního Bělehradu zastávajícího neutrální stanovisko, Milorad Dodik prezident Republiky srbské vyslovil podporu Izraeli. Bosňáci se postavili na stranu Hamasu, u Chorvatů došlo k nečekanému rozuzlení. V bosenském předsednictvu je zastupuje Željko Komšić ze strany Demokratska fronta a nyní je oficiálním šéfem bosenské republiky. Kdo sleduje bosenskou politiku dobře ví, že tento politik se do předsednické funkce nedostal chorvatskými hlasy nýbrž hlasy Bosňáků. Stalo se tak nejen při posledních volbách v roce 2018, ale stejně v předchozích v roce 2006 a 2010. Nyní zřejmě došlo na splácení dluhu vůči Bosňanům, když prohlásil, že akce Hamasu je „gestem lidí zahnaných do kouta, kteří v teroru civilistů vidí východisko.“ K tomu dodal, že je zapotřebí na to nahlížet v celém kontextu. Jednalo se o jeho reakci na proslov jiného chorvatského zástupce předsedkyně ministrů Bosny a Hercegoviny Borjany Krišto, která odsoudila „brutální útok Hamasu na Izrael a jeho občany.“ Chorvatka Krišto je z jiné politické strany, a to HDZ (Hrvatska demokratska zajednica). Tím také Komšić následně vysvětloval, proč na tak důležitou záležitost je rozdílný pohled oficiálních představitelů Bosny a Hercegoviny. Do toho zasáhla izraelská velvyslankyně v Bosně Galit Pelegová, která se zeptala Komšiće, „který kontext dává Hamasu legitimní právo mučit malé děti, unášet babičky a zabíjet miminka?“ Navíc Komšiće žádala, aby jasně uvedl, na které historické straně stojí, když teroristé útoky staví do kontextu. Místo odpovědi Komšić nazval velvyslankyni „zmanipulovaným blbcem“. Aby situace byla složitější bosenský ministr zahraničí se nevyjádřil jasně k problému a pouze lakonicky uvedl, že Bosna a Hercegovina s kandidátským statusem má za povinnost „sledovat a ztotožňovat svoji zahraniční politiku s politikou EU.“
Přečteme-li si bosenské weby, jasně z nich na první pohled vyplývá, že Bosňané a jejich politici mají pochopení spíše pro Hamas než Izrael. Nejlépe to za ně vyjádřil vůdce nejsilnější bosenské strany SDA (Stranka demokratske akcije) Bakir Izetbegović na sjezdu strany. Odsoudil sice útok Hamasu na civilisty, ale hned mluvil o kontextu „osmdesáti let co Izrael provádí Palestincům.“ Řekl dále: „Myslím si, že Izrael tímto způsobem dokončuje konečné řešení palestinské otázky… Nejsem vůbec optimistický, mám obavy, že může nastat konec Palestiny.“ To řekl na rozdíl od svého otce Aliji Izatbegoviće, který na druhém sjezdu SDA uvedl na konci svého projevu, že věří, že palestinské děti se dožijí jitra, kdy se probudí do nezávislého státu Palestina.
V Sarajevu se 12. října konala demonstrace na podporu Palestincům organizovaná sdružením „Přátelé státu Palestina. Vydali prohlášení, ve kterém se mimo jiné uvádí: „Odsuzujeme rozhodně jakoukoli agresi na palestinský národ a organizování jeho likvidace, která je organizovaná v Pásmu Gaza.“