V nelegální uzurpaci pobřeží v Chorvatsku hrají Češi opět roli. Na stránkách Balkánských zápisků se již psalo o případu, kdy české turistky si přisvojily za spolupráce s chorvatským hostitelem pláž. Vyháněly z ní ostatní příchozí a suverénně tvrdily, že jde o jejich soukromé vlastnictví. Psali jsme o chorvatských zákonech, kde je uvedeno, že šest metrů pobřeží je všeobecným společným vlastnictvím, na které nemá nikdo právo jej pro sebe uzurpovat, a to v přehnaném smyslu ani stát. Šibenski list nyní rozebírá daleko horší situaci, než je zabrání pláže u moře ručníkem nebo lehátkem.
Pod titulkem „Devastace pobřeží na dosah Šibeniku...“ byl publikován článek o zabetonovávání části pobřeží. Autor píše o tom, že malému Chorvatsku hrozí devastace původního přírodního vzhledu pobřeží z důvodu nenasytnosti a hamižnosti vlastníků nemovitostí, kteří vlastní pozemky a domy v takzvané první linii od moře.
Článek informuje, že nežádoucí jev není žádnou vzácností a objevuje se i jinde na chorvatském pobřeží. Jev je shrnut do jedné věty: „Chorvatsko je malá země s velkými a nekonečnými možnostmi rekreace.“ Myšleno je to ironicky a není to jen pro krásu pobřeží. Turisté za pomoci svých hostitelů k oboustranné spokojenosti si kupují to, co v žádném případě nepatří ani jedné straně jejich vzájemného obchodu. Začíná to úvazy lodí nebo položení lehátek na vybetonovaném molu za denní tarif. Peníze jdou neoprávněně do kapes některých vychytralců. Šibenski list píše o Čechovi majiteli člunu, který si pro jeho uvázání postavil na břehu molo. Chorvatská inspekce mu nařídila, aby molo zrušil. Když přišla stav zkontrolovat, zjistila, že úvaziště a loď má stále na stejném místě a navíc „inspiroval“ dalšího Čecha, aby udělal to samé.
Šibenski list společně s inspekcí zjistily, že v místě u Šibeniku nazvaném „Crveni brig“ je tunami betonu nelegálně vybetonováno pobřeží. Účel je ten, že majitelé nemovitostí si jednoduše zabrali pobřeží, aby měly pro sebe a své hosty úvazy pro lodě, místo pro lehátka a slunečníky. To je zřejmě důvod, proč zmíněný Čech tvrdil, že si úvaziště legálně od místního majitele blízké nemovitosti koupil. Když se novináři dopátrali ženy, která Čechovi prodala úvaziště, hbitě odpověděla: „Udělali jsme jen to, co dělají i ostatní. Vybudovali jsme molo, aby byl pohodlný vstup do moře.“ Na omluvu Čecha prozradila, že je vlastníkem nemovitosti na pobřeží.
Nad nepovoleným betonováním břehu moře lamentuje šéf šibenického přístavu kapitán Robert Baljkas: „Obrazně řečeno musel by za mnou a kolegyní z inspekce jezdit bagr, aby vše po uzurpaci pobřeží dal do původního stavu.“
Lamentace a kritika ničení původního přírodního rázu pobřeží probíhá napříč celým Chorvatskem. Zůstává problém, jak z hříchy ještě z minulosti naložit, aby se obnovilo pobřeží a aby sloužilo všem.
Deník Slobodna Dalmacija jde ještě dále a poukazuje nikoli jen na vybetonovaná mola, ale přímo na vybudované domy. Zrodily se jako houby po dešti na březích Dalmácie, a to bez ohledu na zákon o obecném užívání pásu pobřeží. Starosta obce Starigrad Paklenica v podnoží Velebitu Krste Ramić pro dalmatský deník mluví o 33 kilometrech zdejšího pobřeží, kde to proti jiným oblastem není tak hrozivé. Stejně i zde se podle něj najdou stavby stojící na hraně nebo přímo v moři. „Těžko někoho jiného obviňovat než politiky. Všem i laikům je jasné, že odpovědnost za porušování zákonů nese stát. Je to jeho nečinností. Až devadesát procent staveb vzniklo protizákonně,“ upozorňuje místní starosta a říká, že na pobřeží tak vznikají nelegální favely.
Zdá se, že jde o boj s větrnými mlýny. Proto se deník Slobodna Dalmacija a s jinými chorvatskými médii často věnuje tomuto tématu. V jednom ze svých článků doprovázeném fotografiemi dokladujícími porušování zákona se zoufalstvím deník na lidi apeluje: „Z roku na rok, z léta na léto píšeme, jak je pobřeží devastováno. Dá se napsat, že se ničí pobřeží podél celého Chorvatska a to je vlastnictvím nás všech.“