O víkendu se konaly v Srbsku v několika městech demonstrace s blokováním silnic proti přijetí nového zákona o těžbě a zákon o referendu, který ruší předchozí povinnost nejméně padesátiprocentní účasti v hlasování. Demonstrující tvrdí, že oba zákony byly přijaty jen proto, aby se vyšlo vstříc několika soukromým společnostem.

Demonstrující měli na mysli především britsko - australskou těžařskou společnost Rio Tinto. Proti demonstrantům tvrdě zasáhla policie a také příznivci strany prezidenta Vučiće SNS. Dnes některá srbská média prezentovala, jak tvrdé zásahy proti podobným demonstracím jsou podnikány v USA nebo ve Velké Británii. Navíc prezident Vučić se prezentoval vůči odpůrcům zákona velice smířlivě. Podle Vučiće jde Srbsku o hodně a vyslovil to slovy: „Nemáme moře, zato máme jadarit“. Jde o minerál, který v roce 2004 u hranic s Bosnou objevil australský geolog Chris Stanley. Minerál vyhlíží jako šedý kámen s bílými skvrnami a Mezinárodní mineralogická asociace jej v roce 2006 uznala jako nový minerál a podle místa nálezu dostal jméno „jadarit“. Je to monoklinický minerál bílé barvy a všichni známe jeho podobu po zpracování jako lithium. Nyní nám zřejmě svitne, když Vučić minerál nazval „bílým zlatem“. Navíc si dodnes pamatujeme, kdy i u nás se vyskytovala v Krušných horách u Cínovce společnost Rio Tinto a nabízela velké možnosti pohádkových obchodů s drahým kovem. Tehdy odhad činil až 500 miliard korun. Lithium vyniká výbornou elektrickou a tepelnou vodivostí a používá se pro elektronická zařízení, jako jsou mobilní telefony, počítače. televizory a jeho hlavní potenciál tkví v možnosti vyrábět z něj velkokapacitní baterie pro ukládání elektřiny. Ze všeho ale v Čechách sešlo, neboť zprovoznění zatopených dolů po předchozí těžbě wolframu a cínu by vyšlo na miliardy.
Rio Tinto se uchytila v Srbsku, kde společnost v roce 2004 objevila ložiska lithia u řeky Jadar přítoku Driny a zásoby se odhadují na 136 milionů tun. Šéfka firmy Sinead Kaufmanová tvrdí, že se díky srbskému dolu její společnost stane na nejméně deset let největší výrobcem lithia v Evropě. Srbská výroba by měla stačit na jeden milion elektromobilů ročně. Proto se tvrdí, že těžba lithia byla důvodem nedávné návštěvy Angely Merkelové v Srbsku, kde si chce Německo zajistit dostatečné množství tohoto produktu. Chorvatská média s jízlivostí píší, že kdo bude mít v Srbsku moc nad lithiem, bude se moci chovat podobně jako arabští šejkové.
Proti těžbě a zákonům k tomu uzpůsobeným (zákon o těžbě a zákon o referendu), jak bylo v úvodu napsáno, se konaly v Srbsku demonstrace. Obyvatelé města Loznice v západním Srbsku, kterého by se těžba nejvíce dotkla projevili obavy, že zemědělci v okolí zůstanou díky těžbě bez vody. Ekologové navíc přišli s obavami o znečištění řek a vody vůbec.
Srbská vláda již v roce 2017 podepsala se společností Rio Tinto memorandum o porozumění, stanovující podmínky vzájemné spolupráce v nadcházejícím období s výhledem zahájení těžby v roce 2023.
Lithium je nezbytné pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství a stává se strategickou surovinou. Znamená to, že Srbsko může díky jeho těžbě změnit také geopolitické poměry na Balkáně.