Pohoří Biokovo dostalo jméno po své sněhově bílé barvě. Severovýchodní hranici tvoří dálnice A1 a na jihu jsou to Bačinská jezera – obec Ploče.

Zagora, které se říká celé oblasti je ale také vesnice pod Biokovem, která leží ve výšce 1100 metrů. Nejvyšší horou je Sveti Jura (1762 m), což je třetí nejvyšší hora Chorvatska. Tyčí se na ní televizní vysílač a vede sem 23 kilometrová silnice. Z pohoří je nádherný výhled na celou Makarskou riviéru a za dobré viditelnosti je možné spatřit 250 kilometrů vzdálené břehy Itálie. Za povšimnutí stojí „ilirske gomile“ a na Biokovu je jich kolem čtyřicítky. Dříve se zde takto běžně pochovávalo. Zaujmou nás také malé kousky země, které se Chorvaté v současnosti snaží obdělávat v akci nazvané „1000 iznad 1000" (tisíc nad tisíc), což představuje pěstování plodin, zejména brambor v horách. Dříve se zde ale běžně pásával dobytek. Na pohoří žili stovky pastýřů a měli údajně kolem dvaceti tisíc hlav dobytka. Svědčí o tom pozůstatky staveb. Pastýři pěstovali brambory a obilí, chodili lovit zvěř a také lámali led z jam zvaných ´lednička´ (ledenica). Nejznámější je Crna ledenica ve výšce 1495 metrů. Dno této jámy je ve 20 – 25 metrech a zde je plošina o velikosti 40 metrů čtverečních. Zdejší biokovští „ledaři“, kteří přínášeli led do Makarské přišli o svoji práci se zavedením elektřiny. Pochopitelně nejvíce na Biokovu láká turisty vyhlídka Skywlak (Nebeský chodník) ve tvaru podkovy se skleněnou podlahou. Je to unikátní železobetonová konstrukce postavena na okraji skalního srázu na místě Ravna Vlaška ve výšce 1228 metrů nad mořem.