Od velkého rozšíření z roku 2004 se přístupový proces znatelně proměnil a zpomalil. Summit v Soluni v červnu roku 2003 zavedl nové podmínky pro kandidátské země západního Balkánu, konkrétně spolupráci s Mezinárodním trestním tribunál pro bývalou Jugoslávii a regionální spolupráci. Summit potvrdil statuty kandidátů Albánie, Bosny a Herzegoviny, Severní Makedonie, Chorvatska, Černé Hory a Srbska (viz mapa). Proces brzdí stále nevyřešené národnostní otázky a spory.
EU se snaží hledat cesty jak situaci vyřešit a patří k tomu i tzv. non-papery. Jde o neformální návrh „lakmusový papírek“ a zkouší se, jak na to země Západního Balkánu zareagují. Letos v dubnu to byl non-paper údajného autorství slovinského premiéra Janeza Janši, který navrhl spojení Kosova a Albánie, připojení bosenské Republiky srbské k Srbsku a chorvatských bosenských kantonů k Chorvatsku. Jak známo nic z toho neuspělo. Zdá se, že ani pomocí non-paperu se nepodaří dosáhnout na Balkánu národnostního a teritoriálního urovnání. To je možná důvod, proč se k non-paperům nikdo nechce hlásit, přestože média vždy uvádí jeho autora. Země obvykle své autorství dementují.
Přesto se opět objevil tentokrát rakouský non-paper a Rakousko zatím své autorství nezpochybňuje. O nejnovějším dokumentu informovala stanice Svobodná Evropa, která dokument vlastní. Návrh mluví o novém přístupu k zemím Západního Balkánu a jejich „postupné integraci“ do EU. Non-paper měly koncem května obdržet všechny země EU.
Rakouský dokument projevuje obavu, že krize vyvolaná konfliktem na Ukrajině by mohla mít vedlejší účinek na stabilitu zemí Západního Balkánu. Tím by se konflikt mohl rozšířit z hranic EU přímo do jejího centra.
„Musíme přemýšlet o všech možných instrumentech rozšíření,spolupráce a zapojit zatím nevyužitý potenciál. Na cestě západobalkánských zemí do EU musíme vytvořit možnost jejich postupné integrace do oblasti politiky, aby z toho měly užitek,“ uvádí se v rakouském non-paperu. Dokument podtrhuje, že současný způsob připojování těchto zemí má v sobě pouze jeden aspekt, ale nereaguje na současnou situaci. Rozšiřování EU musí být geostrategickým instrumentem a nikoli pouhou byrokratickou procedurou. Rakouští autoři proto navrhují, aby se EU snažila o hmatatelnější odměňování pozitivních kroků kandidátských zemí, aby tyto země a její občané svoji snahu více pocítili. Jako první krok by měla být pozvánka kandidátských zemí na jednání Rady EU, kde se diskutuje o společných zájmech.
Dále Rakušané navrhují progresivní integraci těchto zemí do jednotného trhu, a to například prostřednictvím volného pohybu zboží, snížení až zrušení cla. To by se mělo týkat i zemědělských produktů. V návrh je i volný pohyb pracovní síly z Balkánu. Pod postupnou integrací non-paper rozumí také zapojování do politiky stejného zdanění, klimatických a energetických přístupů, zapojování do transevropské dopravní sítě a úplné zapojení do vědy a vzdělávání. Důležitým bodem je návrh na účast kandidátských zemí v misích společné bezpečnostní a obranné politiky.
Non-paper navrhuje, že postupné připojování do EU by mohlo být navrženo i dalším sousedním zemí Eu za účelem vytvoření nové formy spolupráce.
Současný non-paper byl zřejmě napsán také proto, že 23. června se koná sumit EU – Západní Balkán.