Psal se březen roku 1994 zuří válka v Bosně a Hercegovině, přesto dochází k pozitivnímu vývoji, kdy mezi sebou zakopávají válečnou sekyru Chorvaté a Bosňáci. Pochopitelně se ví, že se jednalo o mír z rozumu, aby se společně postavili proti Srbům. Dochází k Washingtonské dohodě o vytvoření společné federace v Bosně a Hercegovině, kterou podepsali Franjo Tuđman a Alija Izetbegović. V rámci urovnání vzájemných vztahů dochází k ujednání o přístavu Ploče a průjezdu Neumem. Dohoda, nedohoda (chorvatský parlament nikdy toto neuznal) způsobila pozdější rozpory mezi oběma státy.

Naši turisté dobře znají fronty na této hranici s Bosnou. Vše vedlo k tomu, že zde dnes stojí most na Pelješac a to k nespokojenosti Bosňanů.
Bosna a Hercegovina stavbě od začátku všemi dostupnými prostředky bránila s tvrzením, že most jim uzavře cestu k moři. Nejprve nastala hádka o výšku mostu a Chorvaté ji museli navýšit z 30 metrů na 55 metrů. Pak v roce 2007 je Chorvatsku poslána oficiální nóta na zastavení výstavby mostu, dokud se nevyřeší sporná mořská hranice a otevřený přístup Bosny a Hercegoviny k moři. Dokonce se jim podařilo získat na svoji stranu Johannesa Hahna, který byl pověřencem EU pro regionální politiku. Až když Hahna zaměnila Corina Cretu, začalo Chorvatsku v Bruselu v roce 2018 úspěšně lobovat pro projekt mostu na Pelješac. Evropská komise odsouhlasila financování mostu také to, že Chorvatsko stavbou neporušuje mezinárodní zákony. Sarajevo si chtělo navíc stěžovat u mezinárodní soudu pro mořské právo v Hamburku. Přestože Chorvaté argumentovali tím, že most je budován ve vzdálenosti 500 metrů od vodní hraniční linie, stavba se zastavila.
Chorvatsko se sice ve válce spojilo s Bosňany, ale nyní po válce se spojuje se Srby – Republikou Srbskou, aby pomohla přemoci odpor bosňáckých politiků. Chorvaté při jednání s prezidentem Miloradem Dodikem nabídnou, že za chorvatské peníze bude odměnou za Pelješac zafinancována polovina mostu přes řeku Savu u Gradiški. Dělo se tak pod heslem nejkratší cesty z Republiky Srbské do EU (Chorvatska). Došlo k dohodě a Dodik v bosenském parlamentu bojkotoval bosenské protesty. Dodik představil Pelješský most jako vitální zájem bosenských Srbů. Zastavil tím možnost bojovat v Hamburku u soudu pro mořské právo za zákaz stavby pelješského mostu.
Včera došlo za velké slávy k jeho slavnostnímu otevření. Dnes se ohlásili z bosenského Neumu, že stavba poškozuje jejich zájmy. Místní mají obavu, že turisté se budou Neumu vyhýbat, neboť nebudou chtít stát fronty na bosensko-chorvatské hranici. To se dnes potvrdilo a hranice byla poloprázdná. Zdejší podnikatelé byli zvyklí na, že turisté umoření stáním vyhledávali v Bosně občerstvení a ubytování. Navíc vše je několikrát levnější než v Chorvatsku. Na tuto skutečnost nyní sází, že cena sem turisty přiláká.