„Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně:
Navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“ - to je název zprávy Evropského účetního dvora. Jde o audit vynaložených financí EU na pomoc zemím západního Balkánu. Zpráva konstatuje v jedné větě: „Finanční podpora ve výši 700 milionů eur na zlepšení právního státu v zemích západního Balkánu, kterou EU poskytla v letech 2014 až 2020, měla jen malý dopad na základní reformy.“

V souvislosti s auditem Evropský parlament ve svém usnesení ze 7. července konstatuje: „Orgány a instituce EU by měly klást větší důraz na finanční prostředky vynaložené v zemích mimo EU s cílem ověřit, zda jsou tyto prostředky vynakládány v souladu s pravidly a bez zapojení do podvodů nebo korupce.“
Konstatování EP lze si vysvětlit všemi možnými způsoby, to znamená také přiznání podílů administrativy pracovníků EU na těchto chybách - korupci. Proto parlament doporučuje posílit zavádění protikorupčního přístupu do všech nástrojů vnější činnosti EU včetně i nového finančního instrumentu EU pro zahraniční pomoc NDICI (Neighbourhood, Development and International Cooperation Instrument).
Evropský parlament chce také prostřednictvím této zprávy upozornit některé země západního Balkánu, že jejich „silná nevole vůči normám právního státu ohrožuje nebo zdržuje jejich přistoupení k EU.“ Jako opatření parlament požaduje „monitorování korupčních rizik spojených s rozsáhlými stavebními a investičními projekty autoritářských zemí mimo EU prováděnými v členských státech.“

ORGANIZACE TRANSPARENCY INTERNATIONAL ZJIŠŤUJE
Příkladem toho je zjištění Transparency International o Severní Makedonii: „Šest lidí v Makedonii je obviněno z korupce přibližně 4,5 milionu eur na financování politické strany VMRO-DPMNE. Mezi nimi je bývalý premiér Nikola Gruevski, který byl rovněž zapleten do několika dalších korupčních skandálů.“ TI uvádí příklady i z jiných zemí a konstatuje: „To se děje na všech úrovních vlády – od místních orgánů až po výkonnou moc – v Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii, Srbsku a Turecku. Řetězce loajality a vzájemných výhod zde vedou úředníky ke zneužívání svého úřadu a zpřísňují sevření několika sítí v těchto zemích.“ Organizace uvádí, co je příčinou zla: „Příliš mnoho těch, kteří drží moc, ovlivňují nezávislost a nestrannost soudního procesu… Nepatřičné ovlivňování tvorby zákonů je také velmi škodlivé… Zákony jsou šité na míru a pomáhají sloužit soukromým zájmům. Patří mezi ně poskytování privilegovaných zakázek, monopolizace průmyslových odvětví a zaměstnávání málo kvalifikovaných veřejných činitelů, kteří umožňují korupci. Tyto zákony vytvářejí prostředí pro rozkvět korupce.“

JAKÁ JE RADA
IT ve zprávě píše: „Využijte sílu společenských norem k podpoře celospolečenského odporu proti beztrestnosti velké korupce a vytváření zákonů šitých na míru podporou občanské společnosti.“ Dále organizace radí: „Vytvářet prostor pro dialog mezi různými zúčastněnými stranami v rámci zemí.
Využít tento dialog k většímu zapojení občanů do politického rozhodování a vytvořit alternativní pobídky v politice zaměřené na prospěch společnosti jako celku.“
Na snímku zatýkání bývalého šéfa makedonské tajné policie Sašo Mijalkova. Byl odsouzen k 12 letům vězení za vedení desetiletí trvajícího skandálu s nelegálním odposlechem.