Česká média si všimla psaní srbských médií, která se poslední dobou věnují probíhající kampani srbského ministerstva zahraničí přesvědčujícího řadu zemí afrických a asijských, aby stáhly své uznání Kosova jako samostatného státu. Stejně o tom promluvil srbský prezident Aleksandar Vučić (na mapě červeně země neuznávající Kosovo).

Česká média vybrala z tohoto pouze jeden detail, aniž by si všimla větší složitosti problému a nevysvětlila, proč se tak děje.
Hlavním důvodem kampaně pro zrušení uznání Kosova je, že kosovská vláda si dala za cíl v co nejkratší době za pomocí Západu protlačit v OSN hlasování o přijetí Kosova za jejího člena. K tomu potřebuje dvoutřetinovou většinu ve Valném shromáždění z celkových 193 členských zemí OSN. Proto Srbsko rozvinulo kampaň, aby zabránilo Kosovu dosažení potřebného počtu hlasů. Podle prozatímních údajů 106 zemí Kosovo neuznává a nyní se má přidat podle srbských médií dalších devět možná deset zemí. Nárůst počtu zemí neuznávajících samostatnost Kosova, pomáhá navíc zabránit Kosovu přístup do různých mezinárodních organizací, jako jsou Interpol nebo UNESCO.
Důležitý je způsob a strategie, jak Srbsko dosahuje stažení uznání Kosova. V Českém rozhlase balkanolog Matyáš Zrno prohlásil, že Srbsko k tomu používá finančních prostředků. Již na první pohled se tento argument zdá podivný, nicméně se ukázalo, že to také tvrdí srbská opozice. Již před lety někteří její politici uvedli, že stát nabádá soukromé podnikatele, aby na tento účel přispívali penězi. Srbské ministerstvo zahraničí toto tvrzení dementovalo. Západ přišel pro změnu s argumentací, že Rusko napomáhá Srbsku se získáváním těchto zemí, a to různými svými sliby. Boj se rozjel naplno a v srbských médiích se začalo psát, že naopak USA se snaží vyvíjet tlak na Řecko, aby uznalo Kosovo. Údajně se jednalo o slib finanční pomoci a vojenských dodávek pro boj proti Turecku.
Faktem je, a to Srbsko přiznává, že se snaží při jednáních v Africe nebo Asii těmto zemím nabízet výhodnou hospodářskou spolupráci. Hlavním argumentem, který je zejména Evropě trnem v oku, je nabízení bezvízového vstupu do Srbska. Země EU na to poukazovaly, že s tím souvisí zvýšený počet migrantů pohybujících se balkánskou cestou. Bělehrad na to zareagoval a znovu některým africkým zemím víza zavedl.
Na co se při popisování přesvědčovací kampaně zapomíná, je skutečnost, že Srbsko s Kosovem v roce 2020 společně s Donaldem Trumpem podepsali dohodu, že Srbsko přestane na rok s touto kampaní a naopak Kosovo po tuto dobu nebude žádat o vstup do některé z mezinárodních organizací. Dohoda byla první a zatím posledním větším krokem k urovnání vzájemných vztahů mezi Prištinou a Bělehradem. Jednalo se o smlouvu v rámci dohody o zlepšení ekonomických vztahů. Trump dohodou získal slib Srbska, že přestěhuje své velvyslanectví v Izraeli do Jeruzalému. Do toho přišel Covid a Srbsko se skutečně s kampaní na stažení uznání Kosova na určitý čas odmlčelo. Proto v minulém roce se kampaň znovu rozjela naplno a zdá se, že Srbsko má v tom určité úspěchy.