Speciál
O řece Neretvě se pějí ódy, když řeka uhání k moři zdolá zhruba dvě stě kilometrů a najednou se u delty uklidní do kraje bažin, klikatících se kanálů a slepých říčních ramen. Najednou v jinak suché a skalnaté krajině nastane malý zázrak. Snad mimo všech druhů zeleniny se tu nejčastěji pěstují pomeranče, mandarinky, olivy a fíky. Vzduch voní slaně, po moři. Zdejší lidé pěstující vše na co si vzpomete, ale nyní místní prožívají horor.
Pohoří Biokovo dostalo jméno po své sněhově bílé barvě. Severovýchodní hranici tvoří dálnice A1 a na jihu jsou to Bačinská jezera – obec Ploče.
Vrsar položený na kopci na Istarském poloostrově byl dříve ospalým městečkem s osmi stovkou obyvatel, kteří přežívali prodejem místního vína, olivového oleje a pěstováním oříšků. Stalo se, že se místní družstevnická organizace rozhodla začátkem padesátých let podnikat s turistikou a postavilo se několik skromných budov pro ubytování.