I u nás známý jeden z nejvýraznějších a nejpřekládanějších srbských spisovatelů odporuje současnému srbskému režimu a kritizuje ho. Chorvatská média s ochotou publikují v těchto dnech rozhovor se spisovatelem Draganem Velikićem. Tím jen naznačují, že poslední dobou jsou mezi oběma zeměmi velmi napjaté vztahy.

Velikić již dříve prohlásil na adresu srbského prezidenta Vučiće, že jeho „systém by se zhroutil, kdyby se o prezidentovi a předsedovi vedoucí politické strany (Srbská pokroková strana) aspoň dvakrát týdně nemluvilo. Vučić je osobnost, proti které stojí skoro všichni a přitom se chová, jakoby by celý svět stál při něm.“ Spisovatel dále pokračuje: „Srbsko je kartel, kde jedni aby přežili, nepřemýšlí, že politika, kterou podporují je přivedla k chudobě. Jsou zde pak druzí, kteří hrabou pro sebe neuvěřitelné bohatství v šedé zóně, kterou moc vytvořila.“ K tomu dodává, že ani neví, kdo je skutečně u moci. Podle něj se jedná o „skrumáž lidí různých zájmů a cílů, kteří jsou nezodpovědní. Je to skupina paranoiků, kdoví jakých elementů pod ochranou mafie.“ Toto řekl před rokem do médií.
Dragan Velikić není členem žádné politické strany, zato byl dříve diplomatem v Rakousku (2005 - 2009) a šéfredaktorem bělehradské rozhlasové stanice a televize B92. Nyní v rozhovoru pro chorvatský Express mluví o sobě a své tvorbě, kdy tvrdí, že jako spisovatel vnímá skutečnost a reprodukuje ji podle svého svědomí. K dnešku pak zkratkovitě říká: „Život se stal těžším. Žijeme v očekávání velkých migrací. Malý člověk se stává ještě menším. Ideologie jsou vypotřebované. Pojmy levice a pravice ztratily význam.“
Na otázku, zda je ospraveditelný názor, že dnešní Srbsko se v mnohém podobá zemi za doby Slobodana Miloševiće, tak srbský spisovatel přitakal a odpověděl: „Pro politiku Vučiće se dá použít výraz ´velkosrbská´. Nacionalistická karta je pouhým prostředkem pro manipulaci masou voličů a přitom jeho základním cílem je udržení se u moci. To mu umožňuje neuvěřitelné obohacování. Není v tom žádná ideologie. Rozměry zlodějny Vučićeva kartelu jsou nedozírné. Všechny jeho projekty jsou bizarní, ať se jedná o Bělehrad na vodě, Air Srbia, bělehradské metro nebo pomník Stefanu Nemanjovi. Dosáhnout toho může pouze pomocí zkorumpovaných médií a negace státních institucí.“
K možnosti zlepšení vztahů mezi Srby a Chorvaty je Dragan Velikić pesimistický: „Centra moci a politiky generují nenávist jen proto, aby se udržely u moci. Nejjednodušší způsob je, mít společného nepřítele a v lidech neustále podněcovat nenávist vůči druhým.“
Na dotaz po možné nápravě uvedl srbský spisovatel, že „Srbsko má šanci pouze bez Vučiće. Ale nestačí jen odstranit jeho, neboť Vučić kontaminoval tím nejhorším způsobem celý region a probudil v lidech to nejhorší, co v nich je. Ze Srbska se v každém pohledu stala deponie. Tady ekologie nepomůže, ale momentálně je nutné být principiální v boji proti Vučićovi.“
Dragan Velikić: Jeden z nejvýraznějších a nejpřekládanějších srbských spisovatelů posledních let se narodil 3. července 1953 v Bělehradě, vyrůstal však v Pule, kde dokončil střední školu. O první
román se pokusil už ve dvanácti letech, ten ale neopustil stránky jeho zápisníku. Z Puly se po škole Velikić vrátil zpět do Bělehradu. Na zdejší filologické fakultě absolvoval světovou literaturu. Velikićovy knihy získaly popularitu i za hranicemi Srbska, zvláště v německy mluvícím prostředí. Vedle spisovatelské dráhy se Velikić věnoval novinařině a diplomacii (2005-2009 velvyslancem v Rakousku). V letech 1994 aţ 1999 zastával pozici šéfredaktora nakladatelství Rádia B92 a psal články do časopisů a novin. U nás vyšla v roce 1997 v překladu Any Adamičové kniha Astrachán