V zemích bývalé Jugoslávie panuje obava, že se Putin nezastaví na Ukrajině a půjde dál. Strach zdejších občanů byl podpořena současným snímkem běloruského novináře Tadeusze Giczana, který na twitteru zveřejnil video s Alekxandrem Lukašenkem u mapy, jak ukazuje útoky ruských raket na Ukrajinu (což vše sedí mimo Oděsy a Podněstří). Na mapě je Ukrajina rozdělena do čtyř územních celků.
Chorvatský deník Jutarnji list usuzuje, že jde o mapu plánu útoků ruské armády a podle chorvatského listu je Moldavsko součástí útoků. Na to navazuje další obava, že bude napadnuta Bosna a Hercegovina. Mnozí to ale popírají argumentem, že cesta vede přes Rumunsko a Bulharsko-země NATO, což si Putin nedovolí.
Ozval se také kosovský premiér Aljbin Kurti, který mluví o tom, že Rusko se pokusí vyvolat válku na Balkánu. Proto by podle něj mělo být Kosovo urychleně přijato do EU a NATO. Podle Sky-news měl řekl: „Balkán není izolován od situace na Ukrajině. Je zde stát - Srbsko, které nezavedlo vůči Rusku sankce a neodsoudilo ruskou okupaci.“ Na to reagoval prezident Erdogan: „Turecko jako jedna z důležitých zemí aliance nevidí nic špatného na vstupu Kosova do NATO.“
Na Srbsko je vyvíjen obrovský tlak, o kterém již několik dní mluví prezident Vučić. Srbský deník Blic tvrdí, že „tlak je vyvíjen hlavně od zemí EU a o něco slabší úsilí ze strany USA. Hrozby jsou na hranici ultimáta. Jde o každodenní raporty a schůzky velvyslanců EU, kteří přednáší stanoviska svých vlád.“ Deník „Blic“ píše: „Diplomatickou cestou je Srbsku vyhrožováno, že přijde o investice a dokonce se hovoří o sankcích ve finančním sektoru. Některé země sahají k výhrůžce vyškrtnutí Srbska ze slibovaného vstupu do Schengenského prostoru.“
Příklad tlaku v kulturní oblasti se odehrál v Čechách, když Mezinárodní filmový festival Febiofest odebral „Cenu Kristián“ srbskému režiséru Emirovi Kusturicovi (na snímku s ruským ministrem obrany). „Vyznáváme hodnoty, na kterých festival po sametové revoluci vznikl a které jeho cena reprezentuje. Žádnou uměleckou tvorbu nelze od těchto hodnot oddělovat,“ řekl zakladatel festivalu Fero Fenič. Důvodem odebrání ceny je, že Kusturica přijal nabídku ruského ministra obrany Sergeje Šojgua stát se ředitelem Ústředního akademického divadla ruské armády v Moskvě. Kusturica v srbským médiích se ohradil, že „jde o nedorozumění, neboť nemá být ředitelem, ale má v budoucnu režírovat některá představení tohoto souboru, až tento bouřlivý čas pomine.“ Slovo „direktor“ může v srbštině znamenat jak post ředitele tak profesi režiséra.
Srbsko se dostalo událostmi na Ukrajině do nepříjemné situace a cítí se v kleštích. Srbská média to komentují a citujme opět Blic: „Rusko zatím mlčí. Srbská vláda věří, že jí Rusko nebude otevřeně vyhrožovat. Každý milimetr srbského přibližování Západu v souvislosti s válkou na Ukrajině může Rusko tiše doprovodit přiškrcením plynového ventilu a podobnými metodami.“