News
„Podpora EU určená na posilování právního státu na západním Balkáně:
Navzdory úsilí přetrvávají zásadní problémy“ - to je název zprávy Evropského účetního dvora. Jde o audit vynaložených financí EU na pomoc zemím západního Balkánu. Zpráva konstatuje v jedné větě: „Finanční podpora ve výši 700 milionů eur na zlepšení právního státu v zemích západního Balkánu, kterou EU poskytla v letech 2014 až 2020, měla jen malý dopad na základní reformy.“
Bosna a Hercegovina prožívá s blížícími se podzimními volbami stupňující napětí. Svůj podíl na něm má cizí vměšování, které je dané dřívějšími úmluvami pro ustanovení bosenského smíru mezi bojujícími stranami v bosenské válce. Země má protektora – vysokého představitele (Office of the High Representative - OHR), určeného na základě smlouvy z amerického Daytonu v roce 1985 a v současnoti jím je německý bývalý politik CSU Christian Schmidt (na snímku).
V souvislost s čistkou Volodymyra Zelenskeho uvnitř ukrajinské tajné služby (SBU) byl odvolán její vrchní šéf Ivan Bakanov. Méně se píše o propuštění ze služby Andria Naumova (na snímku), šéfa oddělení vnitřní bezpečnosti SBU, který údajně měl blízko k Bakanovovi a ten blízko k prezidentovi. Naumov se od června nachází ve vězení v Srbsku a Ukrajina uvažuje o žádosti o jeho vydání, když ho prohlásila za zrádce. Ukrajinské zdroje píší: „Je podezřelý z předávání údajů, které byly státním tajemstvím, ruským speciálním službám, zejména informací o jaderné elektrárně Černobyl.“
Psal se březen roku 1994 zuří válka v Bosně a Hercegovině, přesto dochází k pozitivnímu vývoji, kdy mezi sebou zakopávají válečnou sekyru Chorvaté a Bosňáci. Pochopitelně se ví, že se jednalo o mír z rozumu, aby se společně postavili proti Srbům. Dochází k Washingtonské dohodě o vytvoření společné federace v Bosně a Hercegovině, kterou podepsali Franjo Tuđman a Alija Izetbegović. V rámci urovnání vzájemných vztahů dochází k ujednání o přístavu Ploče a průjezdu Neumem. Dohoda, nedohoda (chorvatský parlament nikdy toto neuznal) způsobila pozdější rozpory mezi oběma státy.
Byla to malá válka. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století svět procházel „Olověnými léty“ (viz „Years of Lead“) vyznačující se akty terorismu prováděnými levicovými i pravicovými extremistickými hnutími především v Itálii. Chorvatští emigranti zejména potomci Ustašovců nezůstali pozadu.