Jeden z nejznámějších světových filosofů Slovinec Slavoj Žižek ve svém rozhovoru pro bosenskou redakci mezinárodní televize „N1“ propojenou se CNN a působící na Balkáně mluvil o možných východiscích pro Bosnu a Hercegovinu.
Než začal mluvit o Bosně uvedl obecně, že Evropa má podobný problém jako je Afghánistán. Podle filosofa jde o evropské země, které jsou radikální a možná ještě více nebezpečné než afghánští radikálové „Sarkasticky je nazývám osou zla. Jsou to Polsko, Maďarsko a mezi ně se chce protlačit i Slovinsko,“ říká filosof, který rád svými vyjádřeními publikum šokuje. Žižek si myslí, že návrat k lokální národní identitě, která vyvolává společenskou uzavřenost se rovná sebevraždě.
„Ve smyslu uzavírání společnosti myslím na Bosnu a Hercegovinu, kde hrozí rozpad na tři národnostní identity s tlakem EU i jiných. Byla by to katastrofa. Je nutné nabídnout entuziastickou kooperaci uvnitř Bosny a nikoli pouze liberální mantru mluvící o vzájemné toleranci. Ta ve skutečnosti je pouhou vzájemnou ignorací,“ říká Žižek. Pro něj je hrozbou rozpadu Bosny prezident Republiky srbské Milorad Dodik. Proto slovinský filosof mluví o světlém okamžiku v Bosně, kdy došlo k demonstracím proti němu.
Opět úvaha, kterou chce Slavoj Žižek šokovat je jeho názor, že by se Bosna mohla Evropě stát příkladem. „Možná je to vše utopie, ale situace to vyžaduje,“ připouští vrtkavý a nepodložený podklad těchto úvah a pokračuje: „Evropa nemá vůbec žádné právo nás poučovat (myslí tím národnosti v Bosně – red. pozn.). Pro Bosnu a Hercegovinu by bylo tragické, kdyby hleděla na Evropu jako na své super ego. Existuje jedinečná šance pro Bosňany, že tato multinárodnostní společnost může dát Evropanům lekci. Je docela možné, že nějaká krize toto vyvolá.“
Svoje až nadnesené úvahy, ostatně příslušné filosofům, dále vysvětluje: „Bosna a Hercegovina je dnes v zhuštěné podobě náš současný problém: Jak se společnost, která se propadla do nacionalistických konfliktů se z nich má dostat. Nikdo nemá řešení, to znamená ani Balkán, ani Evropa do doby, dokud nebude v Bosně klid. S neklidnou Bosnou budeme mít více Orbánů. Proto si nikoli namyšleně nebo z hloupé solidarity, ale z osobní sobeckosti přeji, aby se z toho všeho našlo východisko.“
Celý rozhovor se slovinským filosofem Slavojem Žižkem bude vysílán v pondělí ve 20 hodin bosenskou redakcí televize N1 i na internetu. Dále v rozhovoru bude mluvit o Kosovu a jeho premiérovi Albinovi Kurtim, kterému věří v jeho vizi sociální demokracie, feminismu a nového společenského hnutí. Údajně Kurtimu Srbové nevadí, neboť je poznal ve vězení, kde jich bylo s osmi Albánci až dvě stě a dokázali se snášet. Kosovský premiér má ale výhrady vůči současné srbské politické vizi. Stejně tak Žižek bude mluvit o srbském režisérovi Emirovi Kusturicovi. O něm měl říct, že představuje pro Evropu tvrdého až divokého Balkánce. „Kusturica je evropskou projekcí Balkánu,“ řekl Žižek.
Mnoho lidí s filosofem Slavojem Žižkem nesouhlasí pro jeho levicové a liberální smýšlení. U takto nasměrovaných kruhů v západní Evropě a USA je oblíbený. Nicméně je zajímavé ho číst nebo poslouchat pro určitou myšlenkovou inspiraci v oblasti filosofie a psychoanalýzy. Svými výpady do oblasti politiky někdy připomíná liberálně zaměřeného českého filosofa a sociologa Václava Bělohradského.