Vlivem války na Ukrajině se ocitlo Srbsko ve velkém tlaku mnoha zemí, aby se konečně rozhodlo, na kterou stranu se přidá. Jak známo prezident Srbska Aleksandar Vučić hájí neutralitu a naznačuje, že se o to na diplomatickém poli snaží s vypětím všech svých sil.

Názorným příkladem je vztah mezi Ukrajinou a Srbskem. Tlak na Srbsko začal ještě před ruskou invazí, a to ve chvíli vyhlášení podpory samostatnosti Luhanské a Doněcké republiky ze strany Ruska, což bylo 21. února. O den později ukrajinský velvyslanec v Bělehradě Oleksandr Aleksandrovič (na snímku s Vulinem) prohlásil v srbské televizi N1, že očekává od Srbska odsouzení ruského postupu. O dva dny později dochází k ruské invazi a 26. února ukrajinský velvyslanec Aleksandrovič promluvil opět v srbské televizi, tentokrát ve státní RTS. Byl stoprocentně přesvědčený o tom, že Srbové Ukrajině pomohou. „Před 23 lety jste trpěli. My jsme tehdy agresi NATO odsoudili a národům Jugoslávie jsme poskytli humanitární pomoc. Jsem si stoprocentně jistý, že nyní srbská vláda a Srbové Ukrajině pomohou,“ řekl Oleksandr Aleksandrovič.
Jak známo Srbsko odsoudilo ruskou agresi, ale nezavedlo sankce. Připomeňme, že Srbsko neuznalo samostatnost Krymu. Navíc v Bělehradě dochází k manifestacím na podporu Ruska. Podobné manifestace jsou také v dalších srbských městech a jsou organizovány ultrapravicovými organizacemi. O manifestaci na podporu Ukrajiny se sice tolik napíše, ale konaly se také. Atmosféra v Srbsku se stala ještě více rozjitřenou díky vzpomínce na březen roku 1999, kdy došlo k bombardování ze strany NATO. Vzpomínky využili politici jak v Rusku, tak v Srbsku s upozorněním, že již tehdy došlo k narušení světové rovnováhy. Vzpomínka na bombardování posloužila k argumentaci, proč Srbsko nezavádí sankce vůči Rusku. Srbský ministr vnitra Aleksandar Vulin prohlásil: „Ti, kteří tehdy bombardovali Jugoslávii, nemají morální právo požadovat dnes od Srbska, aby zavedlo sankce vůči Rusku a ničilo dávná přátelství.“ Ministr mluvil také o tom, že válka na Ukrajině vyvolala vlnu rusofobie, která pokračuje v srbofobii. Na slova ministra Vulina zareagovalo ukrajinské velvyslanectví v Bělehradě, zda si ministr myslí, že Ukrajina bombardovala Jugoslávii. Zároveň Vulinovi doporučili, aby si přečetl text, ve kterém Ukrajina v roce 1999 mezi prvními bombardování odsoudila. „Pane Vuline, myslíte si, že není důležitá podpora nebo požadavky Ukrajiny a to země, která nejostřeji odsoudila bombardování Jugoslávie. Navíc podporovala integritu a suverenitu Jugoslávie. Nyní očekáváme zavedení sankcí vůči agresorovi - Ruské federaci,“ píše se v prohlášení ukrajinského velvyslanectví v Bělehradě.
Tak odstartoval dialog dvou zemí, které vědí, co je to agrese ze strany velmoci a co je to bombardování. Nejprve Vulin odpověděl, že nechápe, proč vůbec velvyslanectví reaguje na jeho prohlášení a dodal, že neví o textu, ve kterém Ukrajina žádala NATO, aby přerušilo agresi vůči Srbsku. „Ukrajina nás nebombardovala, ani Rusko,“ řekl Vulin a Srbsko má právo si vybrat přátele. V ironické narážce dodal: „Až v Srbsku bude vládnout ulice a volby vyměníme za Majdan, pak Ukrajina a jiné země mohou ledacos od Srbska očekávat.“
Následovala obsáhlá odpověď ukrajinského velvyslanectví, ve které jsou vyjmenovávány texty pojednávající o znepokojení Ukrajiny nad agresí NATO v bývalé Jugoslávii. Například jde o text z 24.března 1999: „Vyjadřujeme svoje znepokojení kvůli agresi NATO na Jugoslávii, která nejen nevyřešila konflikt v Kosovu a Metohiji, ale rozšířila ho na sousední země. Agrese změnila konflikt ve všeobecný jugoslávský konflikt a balkánskou tragedii jako celoevropský problém.“
Doufejme, že obě strany nakonec si vše vysvětlí a vyjdou si vstříc.