Do Ukrajiny bude ze Slovinska posláno až 40 tanků bývalé jugoslávské armády typu M-84, což je v Jugoslávii užívaný sovětský tank T-72. Jedná se o zprávu německé tiskové agentury DPA, která oznamovala, že došlo k dohodě německé a slovinské vlády. Německo dodá do Slovinska svá bojová vozidla Marder, obrněné transportéry Fuchs a Slovinsko pošle na Ukrajinu již vysloužilé jugoslávské tanky původně sovětské výroby. Z nich pouze některé byly modernizovány. Tím Německo vyřešilo problém, když odmítlo poslat na Ukrajinu tanky Leopard.

Zpráva zaujala balkánská média natolik, že se na chvíli „zapomenulo“ na slovinské parlamentní volby. V těch došlo k porážce slovinské pravicové vládní strany Janeze Janši, když zvítězila levicově ekologicky zaměřená strana Hnutí Svoboda (Gibanje Svoboda). Ta získala 35,56 procent hlasů, zatímco Janšova Slovinská demokratická strana skončila druhá 23,52 procenty a třetí s velkým rozdílem skončila Křesťansko-lidová strana Nové Slovinsko (Nova Slovenija – krščanska ljudska stranka) s pouhými 6,85 procenty hlasů.
Proti minulosti byla vysoká účast voličů, která dosáhla téměř 70 procent a větší část voličů se rozhodla skoncovat s nacionální politikou Janši podobnou Orbánovu modelu. Vůdce Hnutí svoboda Robert Golob ve volebním programu mluvil o přechodu země na zelenou energii, otevřenou společnost a právní stát. Slovinci se rozhodli pro nové tváře a novou politiku, neboť tato strana vznikla teprve loni.

ZÁPADNÍ MAINSTREAM OSLAVUJE PORÁŽKU JANŠI
Média na Západě píší, že Janez Janša byl „odfouknut“ zeleným hnutím a
liberální média (např. web Politico) vítají jeho porážku. Citují mimo jiné nedávnou zprávu Freedom House, která popisuje, že „Slovinsko čelí nejsilnějšímu demokratickému úpadku z 29 zemí, které monitoruje, na základě faktorů, jako je legislativní proces, nezávislost médií a korupce.“ Web Euronews píše, že ve srovnání s Janšovým zaměřením na národ se Hnutí Svoboda hlásí k přechodu k zelené energii a udržitelnému rozvoji. Západní média dále většinou označují volby za referendum o budoucnosti Slovinska. Argumentují tím, že pokud by byl Janša znovu zvolen, posunul by tradičně umírněný národ dále od základních demokratických hodnot EU a dalších populistických režimů. Britský deník The Guardian uvádí, že Slovinci se postavili „proti cestě do Maďarska, proti neliberální demokracii a vládě, která si chce podrobit veřejnoprávní média a kontrolovat zákony.“

KDO JE VŮDCE HNUTÍ SVOBODA
Robert Golob z Hnutí Svoboda je pětapadesátiletým elektroinženýrem a manažerem, který byl několik let šéfem slovinské energetické společnosti GEN-I. Nedávno byl vládou z postu generálního ředitele propuštěn. Nově vzniklá strana prohlašuje, že chce vytvořit stabilní liberální a středovou vládu blízkou středu a levici. Cílem je udržení se u moci alespoň po dva volební mandáty a provést v zemi potřebné reformy. Hnutí odmítá jít do koalice s Janšovou populistickou a pravicovou stranou. „Lidé sami musí rozhodnout, zda si přejí žít v policejním státě, který pod rouškou pandemie zavedla současná vláda. Nehlasujeme proti Janšovi ale proti policejnímu státu,“ řekl v jednom ze svých předvolebních projevů možný nový slovinský premiér Robert Golob.
Hlavním spojencem do vlády se může stát strana Sociální demokraté známé slovinské političky a europoslankyně Tanji Fajonové (předsedkyně výboru pro přidružení EU-Srbsko), která skončila na čtvrtém místě se ziskem 6,65 procent hlasů. Předpokládá se, že se bude Hnutí Svoboda také opírat o strany národnostních menšin maďarské a italské.