Bosna a Hercegovina prožívá s blížícími se podzimními volbami stupňující napětí. Svůj podíl na něm má cizí vměšování, které je dané dřívějšími úmluvami pro ustanovení bosenského smíru mezi bojujícími stranami v bosenské válce. Země má protektora – vysokého představitele (Office of the High Representative - OHR), určeného na základě smlouvy z amerického Daytonu v roce 1985 a v současnoti jím je německý bývalý politik CSU Christian Schmidt (na snímku).

Ten přišel s návrhem změny bosenského volebního zákona a strhla se „mela“. K vysvětlení může posloužit i spojení s Českou republikou, kde se stala bosenskou velvyslankyní Martina Mlinarevićová, kterou jmenoval zástupce Chorvatů v bosenském předsednictvu Željko Komšić. Po jejím jmenování se strhla kritika, že tato žena nezastupuje reálně Bosnu a Hercegovinu, neboť samotný Komšić nebyl zvolen vůlí Chorvatů, ale Bosňanů. Právě, aby k tomuto nedocházelo snaží se o to úpravou bosenské ústavy Christian Schmidt. Chce změnou volebního zákona vyjít vstříc zejména Chorvatům. Klíčová je Schmidtova formulace, že „každému konstitutivnímu národu je dáno právo, aby měl nejméně jednoho zástupce v každém kantonu, který má jednoho delegáta v zastupitelském orgánu.“ Pro národy Bosňany, Srby a Chorvaty je stanovena hranice tři procent, aby je delegát mohl zastupovat. Tím by i méně početní Chorvaté mohli blokovat některá rozhodnutí v parlamentu. Zatím to bylo tak, že Bosňané mohli jmenovat na seznamu svých stran „své“ Chorvaty, přestože ti v daném kantonu ani nežijí (viz text změn ústavy: https://1url.cz/aro6O). To je případ Komšiće.
Jediní, kdo není proti změně ústavy jsou proto Chorvaté. Bosňané a Srbové protestovali. Mělo to za následek, že Christian Schmidt od svého záměru ustoupil a navrhl prozatím pouze takzvané technické změny ústavy. Srbové z Republiky srbské z principu se postavili proti změnám, když vůbec neuznávají existenci a přítomnost Schmidta. Ten podle nich byl protiprávně jmenován. Chorvaté protestují i proti technickým změnám s tím, že Christian Schmidt podlehl tlaku bosenských promuslimských politických stran.
Na vzniklou situaci vysoký představitel zareagoval tak, že všem etnikům dal šestinedělní lhůtu, aby se domluvili sami mezi sebou. V případě, že nedojde k dohodě, bude platit beze zbytku jeho návrh včetně zmíněné národnostní hranice tří procent pro zastupování v parlamentu.
Složitý kantonální systém vede ke komplikovanému přepočítávaní hlasů politiky v Bosně a Hercegovině, především mezi Chorvaty a Bosňany. První se ozval zástupce Bosňanů z vládní strany SDA Bakir Izetbegović. Ten ve svém půlhodinovém projevu na jednom svém politickém shromáždění pronesl větu o tom, že Bosňané „přepočítávali, kolik mají stíhaček, kolik mají mladých lidí, kolik instruktorů pro drony a podobně.“ Okamžitě zareagovali srbští a chorvatští politici. Představitel bosenských Srbů Milorad Dodik: „Muslimové začali počítat a spočítali Chorvaty, že se vejdou na dva náklaďáky. Srby počítat nemusí, dobře vědí, že nás je dostatek.“ Chorvatský prezident Zoran Milanović nejprve zkritizoval svého politického protivníka premiéra Plenkoviće, že chorvatská vláda nereaguje na válečný pokřik Izetbegoviće. Potom se pustil do Schmidta, že jde o neschopného politika prosadit svůj návrh změny bosenské ústavy a že stejně nebyl na post vysokého představitele legálně jmenován. Nakonec se ozval samotný Christian Schmidt, že slova Izetbegoviće jsou nebezpečná připomínající začátek války v Bosně. Také se ozvalo na twitteru americké velvyslanectví v Sarajevu s prohlášením, že je šokováno Izetbegovićovými slovy a dále píše: „V roce 2022 si občané Bosny a Hercegoviny zasluhují lepší přístup od svých vůdců než ti, kteří poukazují na etnické rozdělení a vyvolávají etnické napětí.“