Američané se opět snaží být aktivní na západním Balkánu, když demokratická senátorka Jeanne Shaheenová s dalšími demokraty podali návrh „Zákona o demokracii a prosperitě západního Balkánu“ (viz https://1url.cz/KrH4k) . Cílem je, jak oznamuje senátorka na svém webu „prostřednictvím iniciativ v oblasti infrastruktury, obchodu a boje proti korupci, včetně kodifikace sankcí k odrazení od destabilizující činnosti na západním Balkáně.“

K tomu dodává: „Uprostřed nevyprovokované ruské války na Ukrajině a Putinových jasných ambicí šířit zhoubný vliv po východní Evropě je vztah Spojených států se západním Balkánem klíčový. Proto jsem hrdá na to, že mohu zavést novou legislativu obou stran, která posiluje obchod a investice mezi USA a západním Balkánem...“

Další zdemokratických senátorů autorů zákona Thomas Tillis k tomu uvedl v podobném duchu: „Balkánský region je důležitý pro bezpečnost Evropy a musíme prohloubit stávající spolupráci s našimi partnery, protože Rusko pokračuje ve své nezákonné válce proti Ukrajině a ohrožuje naše spojence v NATO.“ Stejně tak uvádějí své argumenty pro tento zákon i ostatní autoři této legislativy. Stejný text najdeme přímo v samotném zákoně, kde navíc je vysvětlení, že „americká pomoc a úsilí má zabránit vylidňování regionu a odchodu mladých lidí s tím, že bude vytvářeno prostředí pro investice a pracovních příležitosti“. Zároveň se v zákoně mluví o závislosti na ruských fosilních palivech a cílem je snížení této závislosti, což jak je uvedeno, „je národním zájmem USA“.

V uplatnění zákona má sehrát významnou a klíčovou roli „U.S. International Development Finance Corporation (DFC)“, což americká federální agentura pro pomoc málo rozvinutým zemím, která spolupracuje s dalšími americkými organizacemi a fondy, jako je USAID. Pomoc se sestává především z výhodných půjček a finančních záruk. Zákon ve skutečnosti povzbuzuje a iniciuje činnost veškerých institucí podléhajících vládě USA k jejich aktivitě počínaje ekonomikou přes školství (např. navazování univerzitního partnerství) a konče podporou diaspor ze zemí západního Balkánu. V jednotlivých zemích budou zřízeny pobočky DFC a proveden nábor jejich zaměstnanců. Zvláštní roli je v zákoně dáno znovuotevření nezávislé agentury tzv. Peace Corps (Mírové sbory) na Balkáně. Ty byly v roce 1961 zřízeny prezidentem Johnem F. Kennedym pro pomoc v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje (K Mírovým sborům se dobrovolně připojilo více než 235 000 Američanů a sloužili ve 141 zemích. V roce 2020 pro Covid-19 byla pozastavena jejich činnost.).

Návrh zákona vznikl na podkladě cesty amerických demokratických poslanců po zemích západního Balkánu letos v dubnu. Senátorka Jeanne Shaheenová k tomu uvedla: „Viděla jsem příběhy mnoha zdejších mladých lidí – jejich vize budování světlejší budoucnosti pro příští generaci. To inspirovalo návrh legislativy.“ Američané mají proč spěchat a to zejména kvůli Bosně, neboť stále častěji se mluví o tom, že Chorvaté a Srbové se snaží skoncovat s dohodou domluvenou v Daytonu v roce 1995. Objevily se také komentáře, že Američané se snaží uvedeným zákonem uspořádat poměry v Bosně, aby někteří bosenští politici konkrétně Dodik, Izetbegović neměli šanci kandidovat v podzimních volbách. S nimi by se měl svést i chorvatský kandidát Dragan Čović. Místo nich by měla nastoupit podle Američanů opoziční garnitura garantující celistvost Bosny a Hercegoviny a zajišťující dodržování smlouvy z Daytonu.