Každému je jasné, že z konfliktu na hranicích mezi Kosovem a Srbskem „nezaprší“. Jedině, že se utrhne nějaký blázen z řad srbských zbouřenců a s kamionem to napere do kosovských vojáků. Nebo, někdo z kosovských jednotek ROSU podlehne emocím, nevydrží nadávky Srbů a vyprázdní zásobník do jejich davu.

Status quo, že se nic nezmění potvrzují svalnaté výroky politiků z obou stran konfliktu. „Jsme spojenci NATO a srbští politici s agresivním slovníkem určitě chápou, že z nich v Kosovu nemá nikdo strach ani obavy,“ řekl v interview pro Kosovo-online uchazeč o post starosty Prištiny Daut Haradinaj.

Srbský prezident Aleksandar Vučić se setkal s ruským velvyslancem v Bělehradě Bocanem-Harčenkem a poděkoval mu za ruskou podporu v konfliktu, kterou vyjádřila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová. Navíc v říjnu se bude v Srbsku konat vojenské cvičení za účasti Ruska nazvané „Slovanský štít“, ve kterém bude zkoušen ruský raketový systém Pancir-S. Jde o hybridní samohybný protiletadlový systém krátkého a středního dosahu. Za této situace je jasné, že jde o pouhé „harašení“ zbraněmi a ani z jedné strany k ničemu nedojde.

Situaci charakterizoval opoziční politik, předseda srbské sociálně demokratické strany Boris Tadić: „Situace na hraničním přechodu je výsledkem společných zájmů, týkajících se předvolební kampaně Kurtiho a Vučiće. Vůbec se to netýká zájmů obyčejných lidí.“

K uklidnění situace má také přispět návštěva předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Její cesta po zemích bývalé Jugoslávie a Albánie má charakter jakési „revize“ před hlavní událostí, která se odehraje 6. října v Bruselu - summit o západním Balkánu. První a následující zastávka byla v Prištině a Bělehradě, kde vyjádřila přání EU na zklidnění emocí v regionu. K tomu má přispět její podpis na smlouvě o rekonstrukci silnice vedoucí mezi srbským Nišem a hlavním městem Kosova Prištinou. Bělehrad se připravil na její návštěvu a na hlavních ulicích vylepil bilbordy s vlajkou EU a Srbska s německým nápisem „Herzlich Willkommen“.

Třídenní cesta von der Leyenové po zemích západního Balkánu se koná jako příprava na zmíněný summit a má garantovat osmnáct let starý slib o „jednoznačné podpoře evropské perspektivy pro země západního Balkánu.“

Všechno je ale jinak a otázkou je, zda nejvyšší představitelka EU se o tom svým partnerům v jednání zmiňuje. O osmnáct let starém slibu jednali v Bruselu již 11. září diplomaté EU a nedošli ke shodě. Agentura Reuters včera psala v článku pod titulkem „Diplomaté tvrdí, EU negarantuje souhlas pro členství Balkánu“ (EU no longer agrees on Balkan membership guarantee, diplomats say). Agentura čerpá z informace čtyř diplomatů, která z jednání unikla. Opakuje se stále stejný scénář z dřívějška, kdy bohaté severní země, jako jsou Dánsko, Francie a Nizozemsko, se obávají opakování urychleného přistoupení Rumunska a Bulharska v roce 2007. Navíc mají další strach z migrace, v jejímž důsledku došlo k brexitu. Diplomaté, se kterými agentura mluvila, hovoří o paralýze EU v plánech vytvořit řetězec přátelských zemí začínající u tuniských a konče u ukrajinských hranic. U některých diplomatů EU panuje obava ze zklamání 20 milionů obyvatel západního Balkánu, vyčerpaných etnickými konflikty, kteří se již viděli v bezpečí EU.