Dnes Evropský parlament přijal rozhodnutí o tzv. vízové liberalizaci pro občany a Metohije. Znamená to, že od 1.ledna 2024 budou moci cestovat do schengenského prostoru EU bez víz.
Má to v sobě komplikaci spočívající v tom, že stejně jako občané Albánie budou muset od tohoto data žádat o povolené vstupu do kterékoli z členských zemí EU/Schengenu elektronicky prostřednictvím systému ETIAS. Systém umožňuje ověření údajů občanů třetích zemí, kteří nepotřebují vízum pro vstup do schengenského prostoru. ETIAS vyžaduje, aby každý žadatel uvedl jméno, e-mail, datum narození a cestovní pas a provedl platbu debetní nebo kreditní kartou. Žádost je poté přezkoumána a úřady vydají konečné rozhodnutí, zda tato osoba může vstoupit do schengenského prostoru.
Opatření je zavedeno jako ujištění řadě zemí EU zejména Francii a Nizozemí, které dlouhou dobu byly skeptické ohledně uvolnění vízového režimu pro kosovské občany s odůvodněním. Oponovali, že Kosovo by mělo udělat více v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Evropská komise v roce 2018 dala zelenou uvolnění vízového režimu pro občany Kosova a potvrdila, že země splnila všechny požadavky na uvolnění vízového režimu. Odpor byl ale v několika členských státech EU, včetně Francie, Švédska, Belgie, Nizozemska a Španělska. V tomto bodě sehrála svoji významnou roli Česká republika, která díky předsednictví EU v minulém roce se vehementně zasazovala o ukončení vízové povinnosti pro občany Kosova.
Proti udělení bezvízového režimu pro Kosovo bylo také Srbsko, které prostřednictvím svého ministra zahraničí Ivici Dačiće, protestovalo, že „představitelé Prištiny jsou prakticky odměněni za svou nekorektnost a neplnění mezinárodních závazků.“ Tím měl Dačić nejvíce na mysli neplnění bruselských dohod o urovnání vzájemných vztahů a to v zakládání Společenství srbských obcí (ZSO-Zajednica srpskih opština) v Kosovu.
Kosovští politici musí být s Českou republikou skutečně velice spokojení, neboť jsme byli teprve sedmou zemí na světě, která v roce 2008 v Prištině otevřela velvyslanectví. Tehdy kosovský ministr zahraničí Skënder Hyseni uvedl: „Vrcholí dlouhodobá podpora, která začala už za prezidenta Havla.“ Velvyslanec však nebyl uveden a zastoupení ČR v Kosovu se ujala chargé d'affaires Janina Hřebíčková (dnes velvyslankyně v Černé Hoře). Za tento akt se zasloužil premiér Mirek Topolánek, ale jmenování velvyslance na dlouhou dobu zastavili nejprve prezident Václav Klaus a po něm Miloš Zeman. Na protest proti otevření českého velvyslanectví tehdy Srbsko odvolalo svoji velvyslankyni Maju Mitrovićovou z Prahy.
Dalo se očekávat, že s novým prezidentem Petrem Pavlem dojde po patnácti letech i v tomto ohledu ke změně. Zajímavé je, že Evropskou unii zastupuje v Kosovu v roli velvyslance český diplomat Tomáš Szunyog. Samotné Česko však reprezentuje zatím pouze nižší diplomat Pavel Bílek, který je ve své funkci od roku 2018 a tudíž přesluhuje.
Poznámka:
V dokumentech a článcích o vízové liberalizaci pro občany Kosova se novináři ani politici nezmiňují o závažném problému s Albánci ve Velké Británii, kam se nastěhovalo na tisíc albánských kriminálníků a teď se jich Britové nedokáží zbavit. Více zde: https://1url.cz/tr8Dp
Na snímku z ČT z roku 2008 je tehdejší náměstek min. Zahraničí Tomáš Pojar a Skënder Hyseni při otevírání českého velvyslanectví v Prištině.