O severu Kosova bylo hodně napsáno a ví se, že je zde největší koncentrace Srbů žijících v Kosovu a Metohiji. Důvodem konání voleb byla skutečnost, že v listopadu minulého roku představitelé Srbů opustili kosovské instituce na protest proti výměně srbských za kosovské poznávací značky aut.

Dalším důvodem byl odchod ředitele regionální policie Severního Kosova Nenada Đuriće. Obce na severu Kosova s většinových srbským obyvatelstvem tak zůstaly bez starostů. Poroto kosovská vláda situaci řešila současnými lokálními volbami ke zvolení nových představitelů ve čtyřech srbských obcích - Severna Mitrovica, Leposavići, Zubin Potok a Zvečan.
Volby se uskutečnily 23. dubna a to s minimální Srbů, neboť ti je bojkotovali. Namísto 45 tisíc zapsaných voličů přišlo k volbám pouhých 1567 voličů a Srbů bylo jen třináct! To je 0,029 procent Srbů a účast Albánců byla také menší než v roce 2021. Celkem hlasovalo 3,47 procent možných voličů a do všech čtyřech srbských obcí byli zvoleni starostové albánské národnosti. O hlasy voličů se ucházelo devět albánských kandidátů a jeden srbský, kterým byla Sladjana Pantovićová ve Zvečanech.
Kosovský premiér Aljbin Kurti k volbán uvedl: „Atmosféra voleb byla ovlivněna zastrašováním a vyhrožováním. O bojkot se postarali aparátčíci z Bělehradu a jejich odnož na severu Kosova. Systém institucí ale nyní bude fungovat a to ještě lépe pro dobro občanů a jejich práva.“ Podobně o zastrašování mluvila kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová. Vyjádřila přesvědčení, že severokosovské instituce nyní budou moci pracovat pro všechny občany a „ochrání je před nelegálními strukturami.“ Řekla: „kriminální skupiny, které řídí Srbsko, již nebudou moci ovlivňovat ústavní a právní procesy. Výsledkem kriminálních praktik je také vyhrožování a zastrašování lidí, aby nešli k volbám. Chtěli tak zabránit, aby lidé nevyjádřili svoji politickou vůli a nemohli si zvolit své zástupce.“ V projevu pro média také mluvila o cizím vměšování do procesů v Kosovu, ale nejmenovala žádnou cizí zemi. Kosovská rétorika tohoto typu se dala očekávat. Kosovští politici se obvykle snaží srbské představitele v Kosovu představit jako prodlouženou ruku Bělehradu. Jejich jednání pak kriminalizují a označují za temné síly podsvětí, proti kterým musí kosovská policie zasáhnout.


REAKCE SRBSKA
Srbský prezident Aleksandar Vučić označil výsledek voleb, tedy jejich bojkot za vítězství Srbů. Poukázal na nízkou účast samotných Albánců, z nichž někteří ani v této části regionu nežijí. „Projevila se jednota Srbů. Srbský lid se zachoval uvědoměle a zodpovědně na způsob silného národa. Dokázal připravenost prokázat svoji rozhodnost vzepřít se okupantům,“ řekl Vučić v televizií. Dodal, že od teď jde o novou politickou realitu, kterou kosovský premiér Kurti ani nepochopil. „Byli jsme slyšet a náš hlas určuje, že bez nás nelze nic rozhodnout,“ prohlásil srbský prezident a nazval volby „politickým povstáním Srbů v Kosovu“, které proběhlo v klidu. Upozornil také na Srby, kteří jsou v Kosovu ve vězení, jako například Bratislav Nikolić bývalý starosta obce Štrpce a naopak podtrhl, že kosovský Albánec, který střílel o Vánocích na děti se přitom nachází na svobodě.
K volbám se vyjádřila také srbská premiérka Ana Brnabićová. Odpovídala europoslankyni Viole von Cramonové ze zahraničního výboru EP na tweet o „zastrašování srbských opozičních politiků jako o nepřijatelných demokratických standardech“ v souvislosti s lokálními volbami v Kosovu. Brnabićová odpověděla, že představa o demokracii podle von Cramonové spočívá v tom, že volby lze konat v kontejnerech za dohledu ozbrojených sil (viz snímek). Skutečně volby probíhaly v narychle v postavených stavebních buňkách, které hlídala policie. „Chápu, že možná existuje demokracie ve vašem virtuálním světě v Kosovu… To je tak vše, co dokážete společně s Freedom house zorganizovat. Ať žije virtuální demokracie, svoboda a právní stát,“ tweetovala Brnabićová.