Před volbami si řecká levice dělala velké naděje, že může uspět. Vycházela z několika předpokladů, které lze shrnou ve vyjádření Yanise Varoufakise známého levicové politika a bývalého ministra financí v první vládě Syrizy v roce 2015.

Ten je dnes předním členem levicové strany MeRA25. Především mluví o lidové nespokojenosti pro dopady úsporných opatření na obyvatele země. Podle něj je Řecko stále pouze na 80 procent HDP úrovně z roku 2008 a mzdě pod 75 procentech z té doby. Na chválu řecké ekonomiky od ředitele Eurobanky, že jde o „největší obrat v evropském finančním systému“, Varoufakis tvrdí: „Ze kterého úhlu pohledu to platí. Pokud vám záleží na lidech Řecka, pak je to všechno orwellovská lež. Pokud se díváte na Řecko jako zahraniční investor, tak je to pravda.“ Pokračuje tvrzením, že navíc „Řecko je dnes hlouběji v díře platební neschopnosti, než tomu bylo v roce 2010. Tehdy byl náš dluh 295 miliard EUR a náš příjem 220 miliard EUR, zatímco dnes je dluh 400 miliard EUR a náš národní důchod v reálných hodnotách 192 miliard EUR. Většinu našeho dluhu dlužíme trojici ECB, MMF, Evropské komisi a zahraničním investorům. Obyvatelstvo Řecka má dnes v průměru o 20 procent nižší životní úroveň než v roce 2010. Když se podíváte na dělnickou třídu, u ní je snížení HDP na hlavu 45 procentní.“ Varoufakis nabízí druhý zahraničních investorů: „Je na tom Řecko lépe než kterákoli jiná země? Státní dluhopisy se obchodují s výnosem 3,6 až 3,7 procenta – velmi pěkný spread oproti německým na úrovni 2,2 až 2,3 procenta.“ Podle levicového ekonoma je to tím, že Evropská centrální banka (ECB) oznámila, že podpoří řecké dluhopisy, což je jen ale politické rozhodnutí prohlásit Řecko za solventní. Za tímto rozhodnutí stojí tzv. Herkulesův plán, což stručně řečeno znamená pro banky vypořádat se s 75 miliardy EUR nesplácených úvěrů. Mitsotakisova vláda dávala miliardové záruky a proto je zájem o uváděné dluhopisy. To na druhou stranu znamená hrozící vystěhování majitelů domů s prodlením na hypotékách a na hrb obyvatel vyšší daně. Nebo také prodej řeckého majetku jako například byla železnice do rukou italské státní železnici Ferrovie dello Stato. Výsledkem bylo zavedení úsporných opatření a následné železniční neštěstí, ve které zemřelo 57 převážně mladých lidí. Levicová politička Mariana Tsichliová to tvrdí rovněž: „Srážku vlaků Tempi nelze považovat za nehodu. Byl to předvídatelný výsledek úsporných opatření a privatizace.“ Na protest po nehodě vyšly do ulic statisíce lidí.

Toto vše byly premisy, se kterými počítala levice. Nicméně Řekové se rozhodli ve volbách pro pokračování současné pravicově-středové vlády Kyriakose Mitsotakise. Zdá se, že lidé si stále pamatují rok 2015, kdy vůdce Syrizy Alexis Tsipras stanul na vrcholu finanční krize, která vedla ke třetímu mezinárodnímu záchrannému programu Řecka. Tsipras se tehdy nejprve postavil proti úsporným opatřením mezinárodní pomoci, ale nakonec souhlasil s požadavky věřitelů.
Mitsotakisova strana Nová demokracie šla do voleb s prohlášením: „Pojďme dokončit, co jsme začali, včetně pokračujícího úsilí o digitalizaci veřejného sektoru, privatizaci, snížení nezaměstnanosti, růst turistiky a oživení na podkladě investic.“ Pro vládu hraje také skutečnost, že se Řecko může pochlubit loňským růstem země, který se přiblížil 6 %. Řekové navzdory své nespokojenosti hlasovali pro stabilitu.
Zdá se, že Tsiprasův slogan: „Řecko má bulharské mzdy a britské ceny“ na Řeky neplatil. „Výsledek je pro Syrizu extrémně negativní," řekl po volbách Aléxis Tsipras.
Jedna z voliček pro britský deník Guardian trefně uvedla a volby tak charakterizovala: „Myšlenka na další dobrodružství po tom všem, čím jsme si prošli, ovlivnila můj hlas.“