Zatímco u nás mají politici a většina veřejnosti jasno, co se týče Izraele a Palestinců, není tomu tak v zemích bývalé Jugoslávie. Pochopitelně, je to svět na hranicích s bývalou otomanskou říší. Je to cítit v každodenní životní situaci, v politice i kultuře.

Nejednoznačnost postoje můžeme pozorovat v různých zemích. Srbsko, které lavíruje kvůli Kosovu na ostří nože v zahraniční politice, je toho nejlepším důkazem. Prezident Vučić rozhodně odsoudil útok Hamásu ze 7. října 2023. Ovšem hned dva dny na to zahraniční výbor skupštiny přijal návrh zákona, podle kterého přichází v platnost návrh smlouvy mezi vládami Srbska a Palestiny o vzájemném bezvízovém styku mezi nositeli diplomatických pasů. Přijetí zákona vyvolalo polemiku mezi opozicí a vládnoucími stranami, když opoziční poslanci přijetí zákona odsoudili.

Chorvatsko se jednoznačně postavilo na stranu Izraele a stejně tak se v opačném gardu postavili většina Bosňanů na stranu Palestinců v boji proti Izraeli.

Pro mnohé je překvapením, když se Slovinsko rozhodlo účastnit se jednání o žalobě JAR u Mezinárodního soudního tribunálu (ICJ) v nizozemském Haagu proti Izraeli z podezření za genocidní jednání v Pásmu Gazy. Slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajon uvedla, že slovinská vláda se rozhodla jednání se účastnit, neboť chce aktivně se podílet na řešení válečného konfliktu. Neznamená to, že se ale k žalobě připojuje. Ministryně k tomu dodala: „Slovinsko je pro sankce vůči Hamasu, ale stejně tak je pro zavedení trvalého míru v Gaze. Je pro neomezenou humanitární pomoc a v co nejkratší dobu zahájení mírového procesu k vytvoření dvou států.“ Slovinsko se stalo první evropskou zemí, která se rozhodla postavit se určitým způsobem proti izraelskému postupu v Pásmu Gaza.


SPISOVATELKA SE VZDALA HONORÁŘE VE PROSPĚCH MORÁLKY

Nejen na Balkánu, ale především v západní Evropě vyvolalo rozruch propalestinské stanovisko úspěšné bosensko-hercegovské spisovatelky Lany Bastašićové z Banja Luky. Za svůj román „Chyť toho králíka“ (Uhvati zeca), přeložený do češtiny a dalších mnoha jazyků, získala v roce 2020 cenu EU.

Svůj protest projevila tím, že zrušila smlouvu s německým vydavatelem S. Fischer Verlag za to, že vydavatelství „s ohledem na globální geopolitický kontext se nedokázalo ozvat proti genocidě v Gaze a stejně tak mlčky přecházelo systémovou cenzuru, která se v Německu v poslední dvou měsících odehrává.“ Své oznámení uvedla na svém instagramovém účtu.

Bosenská autorka si všímá nového prohlášení německého prestižního vydavatele S. Fischer Verlag pro média, kde se hlásí k tradici rozkrývání antisemitismu a rasismu. Bastašićová považuje prohlášení za morálně pochybné, politicky neodpovědnou a intelektuálně povrchní. Následně svoji kritiku vysvětluje: „Morálně pochybné je proto, že prohlášení je hluché slepé k palestinskému utrpení. Politicky je neodpovědné, přiléváním oleje do ohně kladením rovnítka mezi židy a izraelskou vládu. Deleguje tím antisemitismus na Blízký východ. Pro svět vzniká nebezpečná situace pro tvrzení izraelské vlády, že židy ochraňuje. Prohlášení je povrchní, když na jedné straně vytváří antisemitismus na Blízkém východě, a přitom ho nevidí v Německu v politických a kulturních krizích německého státu.“

Prohlášení dále pokračuje: „Za poslední dva měsíce jsou v Německu umlčována řada židovských umělců, spisovatelů a vědců. Někteří z nich jsou nezaměstnaní, někteří jsou veřejně očerňování a jiní pro změnu musí trpět, že je potomci skutečných nacistů je nazývají mizernými židy.“

Vše toto Lana Bastašićová uzavírá slovy: „I když moje rozhodnutí má pro mě vážné finanční důsledky a nejsem si jistá, jaký osud potká mé knihy v Německu, mé svědomí je čisté. Nechci spolupracovat s vydavatelem, který zradil německém židy, přestože tvrdí, že bojuje proti antisemitismu. Také toto vydavatelství bylo lačné hromadění politických bodů na úkor každého jednotlivého muslimského imigranta, když ho staví do nejisté pozice a možné deportace… je třeba se vždy dívat na lidi jako lidi bez ohledu na jméno, etnikum nebo náboženství. Danke.“


VYSVĚTLIVKA

Lana Bastašićová své názory popsané také v její tvorbě čerpá ze své životní zkušenosti. Vše to popsala ve svém článku pro deník The Guardian. Z Chorvatska se rodina stěhovala jako „nechorvaté“: „Opustili jsme zemi během nacionalistického šílenství na začátku 90. let, které zesnulá Dubravka Ugrešić ve svém díle popsala jako boj za čistý chorvatský vzduch.“ Ovšem v Banja Luce zavládlo jiné šílenství: „Bosenští sousedé, jejichž jediným rozdílem od nás byla jejich muslimská jména, byli nyní veřejně haněni téměř všemi srbskými médii… (sousedé) mluvili stejným jazykem, byli nyní zobrazováni jako nelidé, jako džihádisté, kteří nás zabíjejí. Znala jsem slovo mudžahedín dříve, než jsem se naučila abecedu. Když mi bylo osm, naučila jsem se rozlišovat mezi námi a jimi. Učitelka už nebyla učitelkou, byla Srbka. Spolužák už nebyl spolužákem. Byl to muslim. Lékař už nebyl lékařem. Byl teď Chorvatem. Napsala jsem román inspirovaný vzpomínkami z Banja Luky.“ Díky úspěchu s románem se Bastašićová dostala do Německa a o tom teď vypráví v deníku The Guardian: „Bílí Evropané seděli na literárních akcích a nevěřícně kroutili hlavami, když jsem jim vyprávěla o etnických čistkách. Už nikdy, říkali… Byla to pouhá fráze. Svět zapomíná, stejně jako zapomněl na Bosnu… Zmínit dnes slovo „Palestina“ v Německu, znamená, že riskujete, že vás obviní z antisemitismu. Jakýkoli pokus poskytnout kontext a sdílet fakta o historickém pozadí konfliktu je považováno za hrubé ospravedlnění teroru Hamasu… Slavnostní předávání cen za knihu ´Minor detail´ palestinské spisovatelce Adanii Shibliové bylo zrušeno knižním veletrhem ve Frankfurtu.“ Nakonec k Němcům ještě dodává: „Neochvějná oficiální podpora Německa akcím izraelské vlády nechává pro lidství humanitu jen malý prostor. Je kontraproduktivní, slouží k šíření strachu, islamofobie, ano také antisemitismu. Zdá se, že mnozí němečtí intelektuálové, kteří vyrostli ve stínu kolektivní viny za nacistické válečné zločiny, téměř vítají příležitost odčinit hříchy svých předků. To samozřejmě dopadá na záda palestinských dětí.“