Srbská menšina čítají v Kosovu přibližně 140 tisíc obyvatel (8% obyvatel) je závislá na dináru. Mnoho z nich pracuje pro srbské instituce, nehledě na důchody a další finanční transakce závisejících na Srbsku. Kosovo jednostranně přijalo euro za svou měnu již v roce 2002, přestože není členem eurozóny.

V srbském rozpočtu je ročně vyčleněno zhruba 120 milionů euro (132 milionů dolarů) na výdaje v Kosovu. Podle analytiků může být ale skutečná hodnota díky neformálním transakcím minimálně dvojnásobná. Znamená to, že veškerý uvedený platební styk v dinárech se dostane nařízením kosovské centrální banky do značných potíží. Co lze však očekávat, že bude horší, jsou politické důsledky a vztahy mezi Bělehradem a Prištinou se propadnou jako již několikrát v minulosti do krize.
Dnes Besnik Bisljimi místopředseda vlády a hlavní kosovský vyjednávač mezi Prištinou a Bělehradem potvrdil, že největší problém budou mít srbští důchodci v Kosovu, a proto podle něj „musí být nalezen společně se srbskou Centrální bankou mechanismus pro převod peněz určený Srbům v Kosovu.“ Podtrhnul skutečnost, že dinár byl již dříve v Kosovu vyloučen z platebního styku a slibuje si od nového nařízení kosovské Centrální banky, že „bude eliminován transfer peněz ze Srbska od ilegálních struktur, které nelegálně působily v Kosovu.“
Připomeňme, že Kosovo již v roce 1999 přešlo v platebním styku z dináru na německou marku, a když Německo v roce 2002 zavedlo euro, tak toto platidlo bylo zavedeno také v Kosovu. Kosovské úřady představily nařízení kosovské Centrální banky jako prostředek k boji proti korupci, praní špinavých peněz a používání padělaných měn.
Pětice zemí tzv. Quinta (Německo, Francie, USA, Itálie a Británie) žádalo vládu v Prištině, aby pozastavila své kroky v zavedení eura, „aby bylo umožněno dostatečné přechodné období a jasná a účinná veřejná komunikace.“ V prohlášení se dále uvádí: „Znepokojuje nás dopad nařízení zejména na školy a nemocnice, pro které v současné době neexistuje žádná životaschopná alternativa. Nařízení bude mít také přímý dopad na každodenní život velké většiny kosovských Srbů... O této otázce by se mělo ještě diskutovat v rámci dialogu vedeného Evropskou unií.“
Podle psaní srbských médií budou ze strany vlády Aljbina Kurtiho následovat další kroky proti Srbsku. Web Informer píše se o tom, že má být v Kosovu vypnut signál srbského operátora Telekom Srbija. Ten zde využívá kolem třiceti tisíc lidí.