Již před několika měsíci se rozhodlo o vstupu Chorvatska do eurozóny v roce 2023 a stane se dvacátou zemí používající euro. Premiér Andrej Plenković představil první podobou budoucích chorvatských mincí. Na jednoeurové minci je zvíře kuna a na mincích 50,20 a 10 centů je podobizna světoznámého vědce Nikoly Tesly.

To se stalo důvodem sporu se Srbskem, neboť odedávna si obě země činí nárok na jeho „vlastnictví“. Nikola Tesla je věrnou geopolitickou charakteristikou mnoha sporů mezi Srby a Chorvaty. Narodil se a žil v Chorvatsku, a přitom národností je Srb. USA by mohly tvrdit, že patří Americe, neboť zde většinu života od roku 1884 až do roku 1947 žil a zemřel v New Yorku. Proto jej USA často označují za amerického vědce. Stejně tak by si Teslu mohlo přivlastnit Rakousko, neboť 10. července 1856 se narodil ve vesnici Smiljan u Gospiće na teritoriu Rakouska-Uherska.
Nikola Tesla to vyřešil po svém, když v roce 1936 chorvatskému opozičnímu politikovi Vlatku Mačekovi v dopise napsal: „Jsem stejně hrdý na svůj srbský původ jako na svoji chorvatskou vlast. Ať žijí Jugoslávci.“
Chorvatský premiér Plenković k rozhodnutí, aby se Nikola Tesla objevil na chorvatských euromincích říká, že jednak si to Chorvaté jako národ přáli a pak, kdyby byl guvernérem srbské Národní banky byl by na to hrdý.
Již dříve po schválení Slovinska do eurozóny nastal podobný spor mezi Rakušany a Slovinci, neboť ti navrhli na centovou minci „Knéžji kamen“ (Knížecí kámen), který se dnes nachází v muzeu v rakouském Klagenfurtu.


STAROSTI S KUNOU
Obyčejní Chorvaté spor se Srbskem ani nevnímají, neboť mají starosti s tím, co budou dělat s úsporami v Kunách. Od září budou muset být v obchodech ceny mimo kuny určeny také v eurech. Dvojí ceny budou uváděny do konce roku 2023, aby si Chorvaté na to zvykli. Počítá se s tím, že průběh transformace potrvá rok. Lidé mají největší strach, že díky transformaci dojde ke zvýšení cen. Ministr financí Zdravko Marić je ujišťuje, že tomu tak nebude a půjde zhruba o zvýšení jen o 0,02 procenta. Podle údajů Národní banky je v oběhu celkem kolem 40 miliard kuna (10 tisíc na jednoho občana Chorvatska) a vláda radí, aby si lidé své peníze uložili, že vklad bude automaticky konvertován. Kurs je dnes kolem 7,5 kuna za euro. Někteří finanční odborníci to vzhledem k inflaci nedoporučují a mluví o výhodnějším dolaru nebo o nákupu takzvaného investičního zlata.

Podle nejnovější zprávy se ozval skotský fotograf Ian H. Leach, který tvrdí, že návrh zvířete kuny je převzat z jeho fotografie a chce Chovatsko žalovat pro porušení autorských práv. Na to zareagoval autor Stjepan Pranjković, který svůj návrh stáhnul, aby ulehčil Chorvatsku jeho spor Leachem. Nyní bude muset chorvatská Národní banka znovu řešit problém jednoeurové mince.  


KRITIKA EURA
Bývalý řecký ministr financí z roku 2015 a ekonom Jannis Varufakis dobře pamatuje na problémy své země a snahu o restrukturalizaci řeckého státního dluhu. Řecká krize se přelila do dalších zemí eurozóny Portugalska, Irska, Španělska a Kypru. Všechny země musely provést silné ekonomické škrty a EU je tehdy musela zachraňovat. Na podkladě zkušenosti Varufakis tvrdí, že ze situace lépe vyšly země, které nebyly členy eurozóny. Zatímco obchod uvnitř eurozóny se zvýšil o 10 %, tak v globálním obchodě došlo k 30% růstu. Obchod mezi Německem a zeměmi bez eura (Polskem, Maďarskem a Českem) se zvýšil dokonce o 63 %. Řecký ekonom ve své analýze popisuje, že většina přímých zahraničních investic směřovala ze zemí jako Německo do té části EU, která se rozhodla euro nepřijmout. To mělo vliv na skutečnost, že průměrný Čech se za dvacet let více přiblížil k průměrnému platu Němce než průměrný Řek nebo Portugalec. U nich bylo za 20 let navýšení mzdy výrazně nižší. „Bilaterální směnné kurzy sice kolísaly, zato působily jako tlumiče šoků a pomáhaly udržet tyto integrované ekonomiky v souladu,“ píše ve své analýze ekonom Varufakis. Dochází k závěru: „Společná evropská měna rozdmychává divergenci místo konvergence.“