Část řecké veřejnosti se staví proti vyzbrojování Ukrajiny a dokonce je až protiukrajinsky zaměřená. Začátkem dubna pracovníci řecké železniční společnosti TrainOSE odmítli práci při přepravě vojenských obrněných vozidel USA a NATO z přístavu v severním Řecku. 30. března byly vypraveny tři vlaky naložené vozidly do západní části Polska a pracovníci železnice odmítli se transport starat. Odbory pak požadovaly, aby řecká železnice nebyla využívána k přesunu vojenského materiálu USA a NATO do sousedních zemí.

Část veřejnosti Řecka se staví odlišně od prozápadního pohledu na válku na Ukrajině a zejména poukazuje na pluk Azov. To vyplynulo ze včerejšího přátelského utkání na stadionu Karaiskaki v Pireu. Zde nastoupili hráči Šachtaru, když nahradili svá jména na zadní straně dresů jmény měst bombardovaných ruskými silami, včetně Mariupolu. Jednalo se o utkání v rámci evropského mírového turné ukrajinského klubu po Evropě. Stadion pojme kolem třiceti tisíc diváků a na jednom jeho konci byli ukrajinští běženci. Na opačném konci, kde běžně sedí zarytí fanoušci Olympiakosu, bylo prázdno. Fanklub s názvem Gate 7 utkání bojkotoval a ve svém prohlášení uvedl: „Odmítáme stát na jedné straně a hrát politické hry“.

Řecko má tradiční a dlouhodobé vztahy s Ruskem. Tento postoj se projevil rovněž v řeckém parlamentu, kde online vystoupil prezident Volodymyr Zelenskyj ve a vyzval Řecko, aby použilo veškerou svou diplomatickou sílu ke stíhání ruských vojenských a politických činitelů za zvěrstva, která se podle něj nedějí jen v Mariupolu, ale po celé Ukrajině. Komunističtí a několik levicových poslanců sál parlamentu opustilo.
Přes bojkot Ukrajiny z části řecké veřejnosti Atény oznámily, že požádají Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby zahájil vyšetřování možných válečných zločinů v jihoukrajinském přístavu Mariupol. Řecko má na tomto zvláštní zájem, neboť v tomto přístavním městě žije řecká stotisícová menšina. Navíc byl napaden konvoj etnických Řeků a zabito bylo nejméně 10 lidí.
Řecko nakonec poskytlo Ukrajině více než 40 tun vojenské pomoci a pomohlo ukrajinským bojovníkům s puškami Kalašnikov a granáty s raketovým pohonem odrazit další útoky, zejména v oblastech, kde etničtí Řekové pobývali již od 6. století.
Podle AFP průzkum veřejného mínění uvádí, že 20% Řeků má proruské smýšlení a 45% podporuje Ukrajinu. Průzkum Kappa Research také ukázal, že asi 75 % respondentů odsoudilo postoj ruského prezidenta Vladimira Putina, ale více než 60 % bylo kritických také k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

KRÁTCE: ŘECKÁ „LEVICOVÁ“ HISTORIE
Řekové bojovali po boku Ruska od 18. století, přičemž Rusové byli historicky považováni za ochránce a mocnou protiváhu regionálního rivala Turecka. V roce 1827 Rusko společně s Británii a Francii v rozhodující námořní bitvě u Navarina vybojovali nezávislost Řecka na Osmanské říši. Tato historie v kombinací s levicovým protiamerickým smýšlením vydají své. Navíc levicovost v Řecku je dána ekonomickou situací s řeckým dluhem, kdy levicové strany začaly bojovat proti
neoliberálním reformám penzijního a sociálního systému nebo novým protiteroristickým zákonům. To má kořeny s koncem vlády vojenské junty podporované USA v roce 1974. Ostatně řecká společnost je levicové a pravicově rozdělená již po skončení druhé světové války, kdy vypukla občanská válka. To vše vedlo k nasměřování části Řeků k Sovětskému svazu a později Rusku jako jakémusi dědici pod „falešnou vlajkou“ levicové – komunistické tradice. Spíše jde ale o boj ze západním neoliberalismem, což má v Řecku v mnoha politických uskupeních svůj ohlas.