V Praze se 6.října uskutečnilo historicky první zasedání European Political Community. Jde o neformální setkání evropských lídrů, jehož tématem byly bezpečnostní a ekonomické problémy kontinentu.

Srbsko zastupoval prezident Aleksandar Vučić a po jednání o energetické strategii byl výsledkem velice zklamán. Žádal země EU, aby západní Balkán měl výjimku v dovozu ruské nafty. „Měli jsme s Ruskem domluvené výhodné ceny, chtěli jsme je mít i nadále, a to se nezdařilo. Zdálo se, že cena nafty nám na summitu projde, ale ozvalo se Chorvatsko. Jeho návrh podpořila jedna baltická země a jedna země jí blízká s tvrzením, že taková cena není fér. Některé evropské země ji ale mají,“ řekl po summitu Vučić novinářům.
Uvedenými zeměmi myslel srbský prezident Česko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko. Poukázal navíc na to, že Srbsko má spotřebu nafty ještě daleko menší a že rozhodnutím sankcionuje nikoli Rusko ale Srbsko. Chorvatský premiér Andrej Plenković na summitu uvedl, že Srbsko může dovážet naftu ale nikoli ruskou. To Vučiće „dohřálo“, jakým právem Chorvatsko určuje, kterou naftu má Srbsko importovat. Chorvatsko má tak zásluhu na tom, že se nepodařilo prosadit možnost dovozu ruské ropy do zemí západního Balkánu. Vučić to komentoval: „Chorvatko dělá to, co praktikovalo od roku 1941.“ Jde o narážku na spojenectví Chorvatska s nacistickým Německem a Itálií proti Srbsku.
Bylo jasné, že se jednalo o tlak na Srbsko, aby zavedlo sankce vůči Rusku. Vučić důvody neuvést sankce na pražském summitu znovu opakoval: „Jedni se tváří, že záležitost sankcí není pro nás Damoklovým mečem a druzí ignorují problém jakoby neexistoval. Přitom každé rozhodnutí je pro nás těžké. Již jenom z morálních důvodů, když se rozhoduje o našem teritoriu. Teritoriální integrita jako by pro mnohé u nás neexistovala a z hlediska jiné země je to vysoce diskutované téma.“
Za Srbsko se na summitu postavili bulharský prezident Rumen Rudev a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Poměrné tvrdá slova srbského prezidenta Vučiće byla vyvolána otázkami chorvatských novinářů. Šlo o ostrý vzájemný dialog. Například: „Proč obviňujete Chorvatsko, když Srbsko nezavedlo sankce vůči Rusku?“ Vučić: „Záhřeb nebude určovat politiku Bělehradu. Ta je řízena občany Srbska prostřednictvím jejich volených zástupců.“
Na Vučićova slova následovala reakce chorvatského premiéra Andreje Plenkoviće: „Za poslední čtvrtrok jsem zřejmě největším ustašovcem. Srbsko nemůže sedět na dvou židlích.“
Lobování Chorvatska znamená, že od 1. prosince tohoto roku se v Srbsku zvýší cena nafty o dvacet procent a tím se zvýší zároveň srbský deficit zahraničního obchodu. Srbsko bude muset dovážet naftu z chorvatského přístavu Omiš prostřednictvím ropovodu Janaf (vybudovaného v r. 1979 ještě za Jugoslávie ze strany Srbska, Chorvatska a Bosny) do rafinerie v srbském Pančevu.
Na snímku je Vučić před novináři na Pražském hradě po zasení summitu evropských zemí.