Vedení země Bosny a Hercegoviny se stalo nefunkčním od doby, kdy nejvyšší představitel Srbů v bosensko-hercegovském předsednictvu Milorad Dodik začal bojkotovat práci předsednictva, jehož je členem. Záminkou bojkotu bylo ustanovení zákona o srbské genocidě v Srebrenici navrženého bývalým Vysokým představitelem pro Bosnu a Hercegovinu Rakušanem Valentinem Inzkem (diplomat a také znalec slovanských jazyků, do němčiny mimo jiné překládal Havlovy eseje).

I když Inzko byl v Bosně nahrazen ve funkci Němcem s členem bavorské CSU Christianem Schmidtem, tak Milorad Dodik v bojkotu pokračuje a dokonce ani neuznává funkci a rozhodnutí Vysokého představitele. Od té doby, letos na jaře, se rozkol mezi zbývajícími dvěma členy bosenského předsednictva Šefikem Džaferovićem, Željko Komšićem a Miloradem Dodikem ještě více stupňuje. Představuje to oddalování Republiky srbské od zbytku Bosny.

V květnu tohoto roku Dodik prohlásil, že má v úmyslu mobilizovat znovu armádu Republiky srbské. Nyní tvrdí, že bylo chybou tuto armádu zrušit, neboť k tomu došlo pod mezinárodním tlakem. Společné bosenské ozbrojené síly vznikly v roce 2005 spojením vojenských jednotek územních celků Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. Vše se odehrálo podle mírové dohody v americkém Datonu.

Dodik v květnovém prohlášením reagoval na úvahy o možném vstupu Bosny a Hercegoviny do NATO. Rozhodnutí ale zcela určitě neplatí pro Republiku srbskou, když Dodik řekl: „Zůstáváme zastánci vojenské neutrality a zásadám, které Národní shromáždění naší republiky odsouhlasilo.“

Podobně jako v případě armády se Dodik vyjádřil také pro bojkot bosensko-hercegovského vrchního státního zastupitelství. „Neuznáme zákonné změny Bosny a Hercegoviny, které vznikly působením bývalého Vysokého představitele Valentina Inzka, a podle kterých se má trestat negace genocidy a dalších zločinů,“ prohlásil Dodik.

Na Dodikova prohlášení reagovali předsedové bosenských entit Šefik Džaferović a Željko Komšić, že se „jedná o trestný čin vzpory.“

Stupňování napětí se zvýšilo, když Milorad Dodik několikrát ve svých vystoupeních mluvil o vytvoření samostatného státu Republiky srbské a provokoval své spolupředsedy v předsednictvu návrhem rozdělení Bosny a Hercegoviny mírovou cestou. Nejdále zašlo jeho včerejší vystoupení, když prohlásil: „Nepřejeme si zvyšovat napětí. Jedná se pouze o politickém rozhodnutí, jde politický boj a nejde o válečné rozhodování.“ Pro rozhlas a televizi Republiky srbské dále pokračoval v náčrtu možného rozchodu a řekl: „K tomu není zapotřebí ani síly ani přítomnosti cizích vojsk. Republika srbská se svojí policií a ozbrojenými silami nemá v úmyslu se jakýmkoli způsobem angažovat na území Federace Bosny a Hercegoviny. Bereme v ohled suverenitu rozdělení i hranice.“ Navíc uvedl, že všem Srbům bude právně a pracovně garantována možnost na území Republiky srbské vyjít ze svazku armády Bosny a Hercegoviny. Ostatní příslušníci této armády pak dostanou dostatečně rozumnou lhůtu k opuštění teritoria Republiky srbské. Svoje vystoupení zakončil šokujícím sdělením: „Bude-li zapotřebí, budeme se bránit vlastními silami. V případě, že dojde k intervenci vojsk NATO, požádáme o pomoc naše přátele, kteří se jasně vyjádřili, že nás nenechají na holičkách.“ V případě přátelské země lze uvažovat o Rusku, kde má Dodik velkou podporu.

Vzhledem k napjaté situaci v Kosovu se jeví velmi nebezpečnou další eskalace napětí tentokrát v Bosně a Hercegovině. Ke včerejším událostem v Kosovu se již vyjádřily některé velmoci a má se sejít Rada bezpečnosti.

V případě Bosny si dnes pozvali velvyslanci Kvinty (USA, Německo Británie, Itálie, Francie) nejvyšší politické představitele Republiky srbské k jednání. Ještě dopoledne nebylo jasné, zda se jednání ve Východním Sarajevu mimo prezidentky Željky Cvijanovićové, premiéra Radovana Viškoviće účastní předseda předsednictva Milorad Dodik. Poslední zprávy uvádí, že jednání je přítomen. Západ již mnohokrát naznačoval, že existence Republiky srbské je podle něj nonsens a Bosna a Hercegovina by měla být jednotným státem. Často západní politici naznačují možnost zrušení této republiky, a proto usilují o brzký vstup Bosny do NATO.