Počet obyvatel Černé Hory je menší, než má Praha, necelých 620 tisíc. Čekalo by se, že přibližně 800 komisařů nebude mít se sčítáním problém. Je to malá země, o které Donald Trump prohlásil, že v případě krize nemá smysl, aby padl byť jeden americký voják. Jde ale o zemi s velkými politickými problémy a velkým strategickým významem, která je členem NATO.

Zádrhel je v tom, že některé politické síly díky národnostní otázce vyhlásily bojkot sčítání. Census v zemích bývalé Jugoslávie není technickým zato etnicko-národnostním problémem. Slouží jako zbraň v národnostním boji. Naposledy se v roce 2021 stalo, že během sčítání lidu v Severní Makedonii šest procent obyvatel census bojkotovalo. Devatenáct let se v Severní Makedonii sčítání nekonalo. Když k němu konečně došlo, zlepšilo se postavení albánské i dalších menšin.
Z toho jsou nyní obavy v Černé Hoře. Hlavním problémem je přihlašování se k srbské národnosti. Z toho má Černá Hora jako stát velké obavy, mnozí politici se jimi netají a mluví o možném ovlivnění sčítání ze zahraničí.
Při posledním censusu v roce 2011 se 45 procent obyvatel Černé Hoře přihlásilo, že jsou národností Černohorci, 30 procent tvrdilo, že jsou Srby, 8,6 procent se považovalo za Bosňáky, o něco méně než 5 procent se vyjádřilo pro albánskou národnost. Černohorský premiér Jakov Milatović (na snímku se srbským patriarchou) se národností považuje za Černohorce a k problému říká: „S výjimkou Albánců mluvíme všichni stejným mateřským jazykem, ale různě jej nazýváme. To, že někdo mluví černohorsky, srbsky, bosensky není otázkou lingvistiky, ale politiky.“
V roce 2006 se konalo referendum o samostatnosti Černé Hory, tehdy se pro ni vyslovilo 55,5 obyvatel. Odjakživa však platí pravidlo, že „každý Srb není Černohorec, zato každý Černohorec je Srb.“ Podle toho je jasné, že Srbsko sice uznalo a uznává samostatnost Černé Hory. Přiznejme, je to se skřípěním zubů. Srbové si vždy přáli a přejí i dnes, aby co nejvíce Černohorců se hlásilo k srbské národnosti. Například svědčí o tom požadavek Sdružení studentů Černé Hory v Srbsku, které navrhuje, aby srbská vláda požadovala od černohorských studentů potvrzení ze sčítání, že se přihlásili k srbské národnosti, a mají proto stejná práva ke studiu jako srbští studenti se srbkou státní příslušností. Srbská vláda tento požadavek zřejmě nepřijme, ale rozhodně nebude bojovat proti podobným iniciativám. Mezi ně patří návštěva srbského patriarchy Porfiria v říjnu v Podgorici, kde v chrámu Vzkříšení nabádal, aby se Černohorci přihlásili k srbské národnosti.

K HISTORII – PROČ NĚKTEŘÍ ČERNOHORCI SE NEHLÁSÍ K SRBSKU
Mnozí Černohorci mluví dodnes o tom, že svoji zemi v první světové válce již dříve osvobodili, když se teprve srbské vojsko vylodilo v Baru a Budvě. Srbové naopak tvrdí, že oni jsou osvoboditelé. I dnes je mnohokrát tento okamžik mnohými Černohorci připomínám a strhávají desku o srbských osvoboditelích v Budvě. To ale nebylo rozhodující, jako až zasedání černohorského parlamentu v roce 1918, kdy došlo k odhlasování přípojení Černé Hora k Srbsku a zbavení Nikoly I. trůnu. Dodnes část Černohorců to nese těžce a to způsobuje názorové rozdělení Černé Hory. Celou dobu od roku 1918 až do roku 2006 považují za srbskou okupaci své země. Ještě později prohlásil princ Nikola Petrović - Njegoš, že vztah dynastie Petrovićů a srbské dynastie Karađorđevićů zrcadlí vztah dnešního Srbska a Černé Hory. Pronesl větu, že „veřejná omluva za rok 1918 by byla čestným činem od Karadjordjevićů vůči jeho předkům dynastii Petrovićů.“

SRBSKÉ DŮKAZY
Pro změnu Srbové jako důkaz, že Černohorci nejsou nikým jiným než Srby, přináší statistické materiály z dřívější doby. Ty popisují, že například v roce 1911 v Království Černá Hora žilo kolem 220 tisíc obyvatel a z toho 95 procent byli srbské národnosti. V roce 1921 údajně podle oficiálních statistik žilo v Černé Hoře 199 227 obyvatel a z toho bylo 91,35 procent Srbů, 8,45 procent Albánců. O Černohorcích nebyla ani řeč. V roce 1945 se popis a sčítání obyvatel vypracovaly na podkladě náboženství a jazyka. V rámci SRFJ-Černé Hory žilo 360 044 obyvatel, z nichž 272 702 bylo pravoslavných, 26 070 byli katolíci a 61 038 bylo muslimů. Slovanskými jazyky mluvilo 339 955 obyvatel a albánsky 18 098 obyvatel. V roce 1948 měla Černá Hora 377 189 obyvatel, z nichž 90,67% byli Černohorci, 5,15% byli Albánci, 1,8 procent byli Chorvaté a 1,78 procent bylo Srbů.
Mnozí Srbové dnes tvrdí, že Titův režim uměle vytvořil Černohorce stejně jako útvar Bosny a Hercegoviny.