V souvislost s čistkou Volodymyra Zelenskeho uvnitř ukrajinské tajné služby (SBU) byl odvolán její vrchní šéf Ivan Bakanov. Méně se píše o propuštění ze služby Andria Naumova (na snímku), šéfa oddělení vnitřní bezpečnosti SBU, který údajně měl blízko k Bakanovovi a ten blízko k prezidentovi. Naumov se od června nachází ve vězení v Srbsku a Ukrajina uvažuje o žádosti o jeho vydání, když ho prohlásila za zrádce. Ukrajinské zdroje píší: „Je podezřelý z předávání údajů, které byly státním tajemstvím, ruským speciálním službám, zejména informací o jaderné elektrárně Černobyl.“
Byla to malá válka. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století svět procházel „Olověnými léty“ (viz „Years of Lead“) vyznačující se akty terorismu prováděnými levicovými i pravicovými extremistickými hnutími především v Itálii. Chorvatští emigranti zejména potomci Ustašovců nezůstali pozadu.
Srbsko, jak známo sice odsoudilo vpád Ruska na Ukrajinu, ale postavilo se proti sankcím. Podpora Putina a dobré vztahy s Ruskem jsou známé. Stejně tak chce Srbsko udržovat dobré vztahy s Ukrajinou. Jak to provést? Právě na to poukazují chorvatská média a s nimi Západ, když tvrdí, že důkaz o tom přináší pád ukrajinského letadla AN-12 (na snímku) v Řecku se srbskou cvičnou školní municí údajně určenou Bangladéši. Řecká strana poslala do Bělehradu nótu, ve které žádá vysvětlení události a zejména proč Řecko nebylo informováno o přeletu nebezpečného materiálu.
Chorvaté v šestém století při příchodu mezi hory Biokovo a omišské Dinary pod skalisky zahlédli zátoku Vruja a zvolali: „Moře, hle moře!“ To je zaryto v pamětích Chorvatů přes čtrnáct století a chorvatský malíř Oton Iveković v roce 1905 namaloval slavný obraz „Příchod Chorvatů na Jadran“. Asi nám to připomíná pověst o praotci Čechovi.
Srbský prezident Aleksandar Vučić hodlal dnes osobně neformálně navštívit památník bývalého koncentračního tábora v chorvatském Jasenovci (na snímku památník). Zde za války zahynuly tisíce Srbů, Židů, Romů a antifašistických Chorvatů. Byl to jeden z největších koncentračních táborů na území Evropy během druhé světové války. Podle odhadů Muzea holocaustu ve Washingtonu zavraždili ustašovci v táboře 77 až 99 tisíc osob.