Kralevic Aleksandar Karadjodjević se ocitl v nesnázích při obnově palácového komplexu v Bělehradě v roce 2015 a požádal Bidena mladšího (Huntera) o schůzku. Jak píše New York Post, na schůzku „přišel s kloboukem v ruce a požádal syna tehdejšího viceprezidenta USA o finančně významnou laskavost.“ Biden v té době řešil mezinárodní portfolio pro Bílý dům, a to zahrnovalo také Srbsko.
Když jsem byl malý a zlobil jsem, maminka mi vyhrožovala, že půjdu do „budjaku“. Nevěděl jsem, co to je a v dětské fantazii jsem si turecké slovo představoval jako tmavou díru kdesi ve dvoře nebo ve sklepě. Dnes je Budjak s velkým „B“ nejdůležitějším místem na světě.
Zabránit válce v Bosně a Hercegovině se rozhodla německá vláda, která si za EU dělá právo rozhodovat o zemích na Balkáně. Na tiskové konferenci v Berlíně oznámil mluvčí vlády Steffen Seibert, že kabinet rozhodl o vyslání kontingentu Bundeswehru do Bosny. Mají doplnit stávající jednotky EUFOR-Althea, které jsou zde aktivní od roku 2004 a jsou nástupcem „mírové mise“ NATO.
Na pobřeží Jadranu jakoby neexistovala válka na Ukrajině. Jakoby nebyly problémy s energií a nezdražovalo se, když jedna z nejdražších restaurací v Dubrovníku hlásí, že má na dny dopředu obsazeno a musíte se dopředu objednat. Zatím policie hlásí, že byl zabit v silniční nehodě motocyklista a autobus s dvaapadesáti studenty na cestě do Zadaru zcela shořel.
Projev řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise v americkém Kongresu se před měsícem nesl pro dnešní dobu v silně rezonujících slovech: „Radikální byla myšlenka individuální svobody před 25 stoletími. Malá komunita Řeků se odvážila svěřit rovná politická a zákonná práva všem svým občanům.“ V další části hovoru pronesl: „Američané nám ukázali, že za svobodu lze bojovat a vyhrát, i když je to proti přesile. Založení USA jsme chápali jako předěl v dějinách světa, jako vzor pro utlačované národy Evropy, naději pro naši vlastní budoucnost. Naši předkové od začátku hledali podporu za Atlantikem.“