News
Připravuje býky k boji a říká: „Když bojují jsem plná adrenalinu, naprosto šťastná a spokojená. Ten pocit se nedá ani popsat.“ To vysvětluje pro chorvatské noviny teprve šestnáctileté děvče Gabrijela Ćuková, která je naprosto oddaná své lásce chovu býků, jejich tréninku k zápasům. Nevadí jí odér hnoje, zato voní senem.
Slovenský trenčínský portál Terajšok a také některá chorvatská média uvedla první výpověď slovenské občanky a známé šperkařky Daniely Adamcové od jejího záhadného objevení v zapadlém koutě chorvatského ostrova Krk. Její příběh v září minulého roku šokoval chorvatskou a slovenskou veřejnost. „Balkánské zápisky“ rovněž o tom psaly (viz web: https://1url.cz/1Kb8G) . Slovenská občanka byla tehdy zcela dezorientovaná a trpěla ztrátou paměti. Mluvila pouze anglicky a vůbec si nemohla vzpomenout, co se mezi 20. srpnem a 12. zářím minulého roku odehrálo.
Otevřete-li si chorvatské stránky věnované ostrovu Pag, přečtete si hned první větu: „Ostrov patří k nejzajímavějším v Chorvatsku“. Pomyslíte si, že to by se dalo napsat o dalších a dalších chorvatských ostrovech. Není tomu tak zcela a tato věta má něco do sebe jako ostrov samotný.
Začněme právě od Titovy rezidence „Bijela vila“ na ostrově Vanga, která dodnes slouží k reprezentaci a státním účelům. Ostrůvek patří pod národní rezervaci ostrovů - archipelagu Brijuni vzdáleného 8 km od Puly. Přístupné jsou pouze oba větší ostrovy (Veliki i Mali Brijun), z nichž menší je přístupný pouze s výpravou a přitom před sto lety na Brijunech žilo kolem sedmi set lidí. Mimochodem souostroví na konci 19. století koupil ředitel Vítkovických železáren, průmyslník Kupelwieser, a dal je upravit na luxusní přímořské lázně. Když průmyslník spáchal sebevraždu ostrovy připadly italskému království. Automobily nemají na ostrovy přístup, ani v zátokách se nesmí kotvit a vplouvat se smí jen do zátoky Veli Brijun. Ostrůvek Vanga nebo známý také pod názvem Krasnica je velikosti 19,84 ha a délkou jeho pobřeží 2,65 km. Severní část je určena jako rezidentní a jižní slouží k hospodářským účelům. Titova rezidence se začala budovat v roce 1955 a má charakter pavilónu. Je zde tzv. slovanská místnost, rybářský a indonéský salón a nesmí chybět vinný sklep.
Tentokrát nemíříme místem do Chorvatska, ale naopak do Prahy a Bělehradu. Do obou hlavních měst nás zavádí osobnost jednoho z největších světových sochařů, někdy nazývaného chorvatským Rodinem, kterým je Ivan Meštrović. Vzpomínka na něj je spojená s oběma městy, neboť slavnostní den 8. květen je spojen s návštěvou politiků u národních památníků a kladení věnců u nich.