News
Osmačtyřicetiletá americká „star“ u příležitost vydání svých 256stránkových memoárů poskytla rozhovor. Ústředním tématem se stal otřesný dva roky starý zážitek z Dubrovníku. Rozhovor v současnosti přebírají přední západní média počínaje USA a konče Velkou Británií. Pro Chorvatsko se z toho stala velice nepříjemná záležitost a špatná jeho vizitka ve světě.
To prohlásila Lina Mendoni řecká ministryně kultury po smrti šetadevadesátiletého skladatele Theodorakise, který měl velký podíl na zvýšení povědomí světa o situaci v Řecku během vojenské diktatury 1967-74. Příčinou smrti byla zástava srdce a plicní potíže.
Tímto titulkem je nazván rozhovor v magazínu „Odbrana“ se známým srbským filmovým režisérem, ve kterém odkrývá nad čím dnes přemýšlí a o čem uvažuje. Mnozí si mohli již dříve všimnout zvláštnosti Kusturicova přemýšlení, ve kterém hledá cestu nejen pro sebe ale i pro srbský národ. V rozhovoru tomu není jinak a tento Srb nás nutí přemýšlet o správnosti také naší vlastní cesty.
Balkánská migrační cesta se stala námětem filmu, který byl naroubován na jeden z nejznámější srbských středověkých eposů poému Strahinja Banović. Ta pojednává o srbském šlechtici hledajícím svou unesenou ženu. V Srbsku ji zná každý a je součástí srbské kultury a kulturního dědictví. Dokonce v centru Bělehradu existuje ulice, která se jmenuje Strahinja.
Pandemie koronaviru pochopitelně vyvolala velkou odezvu v intelektuálních kruzích. Dost času uplynulo od jejího začátku v čínském Wu-chanu a začaly se objevovat intelektuální úvahy nejrůznější druhu. Vydávají se knihy.