Chorvatsko oslavilo třicet let svého mezinárodního uznání a zároveň Chorvatský statistický úřad zveřejnil nelichotivé údaje o počtu obyvatel země. V současnosti zde žije 3,88 milionů obyvatel.
V Srbsku naposledy bylo referendum a měnila se ústava v roce 2006. Nyní dochází ke změně ústavy na popud požadavku EU, aby Srbsko splnilo podmínku pro vstup do EU a vytvořilo nezávislé soudy a státní zastupitelství (Javno tužilaštvo). Soudci dosud byli vybíráni parlamentem, což vyhovovalo vládnoucím stranám. Podle nové úpravy ústavního zákona budou soudci vybíráni Vysokou radou soudců (Visoki savet sudstva) a státního žalobce bude volit Vysoká rada žalobců (Visoki savet tužilaca).
K činnosti organizace se před časem vyjádřil Jan Stiler, který uvedl: „Zabýváme se humanitární činnosti v Kosovu. Primárně navštěvujeme základní školy v tamních chudých vesnicích a nakupujeme školní pomůcky pro děti a školní vybavení (počítače, sportovní potřeby atd.) pro školy jako celek. Dále pomáháme chudým rodinám, věnujeme jim jídlo, oblečení atd.“
Kauza srbského tenisty „Djokoviće“ jistě vejde nejen do sportovní historie. Důvodem je okolnost, že se v tomto případě ze sportu stala „vyšší“ politika. Zcela jasná byla od počátku snaha australských politiků v rámci takzvané „fair play“ rovných pravidel získat body v předvolebním klání. Stejně Djoković se stal politickým symbolem antivaxerů. Nakonec je i spojencem některých politiků jako britského Nigela Farage, který prohlásil: „Austrálie ztratila veškerý smysl pro liberalismus a proporcionalitu - a veškerý zdravý rozum.“