Balkánská migrační cesta se stala námětem filmu, který byl naroubován na jeden z nejznámější srbských středověkých eposů poému Strahinja Banović. Ta pojednává o srbském šlechtici hledajícím svou unesenou ženu. V Srbsku ji zná každý a je součástí srbské kultury a kulturního dědictví. Dokonce v centru Bělehradu existuje ulice, která se jmenuje Strahinja.

Námět je natolik inspirativní, že již v roce 1981 vznikl v jugoslávsko-západoněmecké koprodukci film Strahinja a hlavní roli v něm obsadil Franco Nero. Současný oceněný film je příběhem o lásce, který balancuje mezi realistickými, až dokumentárními výjevy a nadčasovou poetikou. Místo srbských hrdinů ve středověku zvolil režisér současné africké migranty a s herce z celého světa ve filmu hrají i skuteční uprchlíci z migračních táborů. Mladý srbský režisér Stefan Arsenijević ukazuje život migrantů bez příkras. „Bělehrad samotný byl důležitým bodem na balkánské migrantské trase. Říkal jsem si: Co kdybych se pustil do moderní verze této básně, ale namísto tradičních srbských hrdinů bych použil dnešní migranty,“ říká k filmu režisér Arsenijević, který získal již vrcholné ocenění na Berlínském festivalu za krátký film (A)torzija, který byl navíc nominován na Oscara.
„Nemůžu být překvapenější. Děkuji festivalu – je skvělé být znovu v kině. Děkuji producentům, peníze jsme museli sesbírat z pěti zemí. A především chci poděkovat našim hercům, byli naprosto úžasní,“ děkoval Stefan Arsenijević, potom co byl pozván na pódium k převzetí hlavní ceny karlovarského festivalu.
Útok na festivalové ceny ze strany vítězného snímku pokračoval dále. Zvláštní cenu za kameru díky tomuto filmu získala Jelena Stankovićová a francouzskému herci Ibrahimu Komovi byla udělena cena za hlavní mužský herecký výkon.
Je to poprvé po dvaceti letech, kdy srbský film soutěžil v Karlových Varech v hlavní kategorii a poprvé po 55 letech, kdy dosáhl na jednu z hlavních cen.
Ceny pro balkánské filmy ze zemí z bývalé Jugoslávie „pršely“ dál. Zvláštní uznání za režii se dostalo Sonje Tarokićové za film Sborovna. Děj filmu sleduje čerstvě jmenovanou výchovnou poradkyni Anamariju, která neochvějně bojuje o vyšší dobro ve vzdělávací instituci, snaží se proklestit si cestu politikařením a zároveň si udržet vnitřní integritu a pečovat o ostatní. „Již samotné umístění filmu do hlavní soutěže mi přineslo velkou dostatečnou satisfakci a nyní návrat domů dokonce s cenou je pro mě ten nejlepší zážitek,“ řekla pro chorvatská média režisérka Sonja Tarokićová.
Do třetice z Balkánu byl oceněn debut mladé makedonské režisérky Diny Dumy nazvaný Jako sestry. Příběh o zdánlivě nerozlučném přátelství dvou dospívajících dívek, které se musí vypořádat s následky jejich manipulativního a sebestředného chování. Získal ocenění v sekci Na východ od Západu.
Úspěch filmů z bývalé Jugoslávie na karlovarském festivalu je společný i pro českou kinematografii, neboť ve všech těchto zemích se nachází tvůrci, kteří buď studovali v Praze na FAMU nebo stále berou za svůj vzor českou filmovou školu. Ostatně dal to ve své děkovné řeči na vědomí i režisér Stefan Arsenijević: „Je pocta dostat tu cenu tady, protože české filmy mě opravdu ovlivnily, ty z české nové vlny i ty od Jana Svěráka.“