Dvojice rybářů ze Stonu u Dubrovníku se nemusela dočkat Vánoc, když je ve Velebitském průlivu (Velebitski kanal) postihla nečekaně nebezpečná bura. Oba rybáři byli s dalšími dvěma, kteří se vraceli autem na lovu na severu u Crikvenice. Bura dvojici na lodi zastihla ráno po sedmé hodině při návratu na jih. Jen nezkušení nevědí, co bura ve Velebitském kanálu dokáže. Tento silný vítr typický pro zimní období přichází náhle za jasného, mnohdy i bezvětrného dne.

Stalo se, že do rybářské lodě se začala vlnami dostávat voda. Když dvojice rybářů pochopila, že je zle, vyslala sos-signál s udáním polohy. Nezbývalo již nic jiného než skočit do běsnícího živlu. V tu chvíli se nacházeli tři míle od pobřeží a z potopené lodě každému zůstala k záchraně jen půlmetr na půlmetr jakási deska. Navíc pouze jeden rybář měl na sobě záchrannou vestu. Naplánovaná nejkratší cesta k vánočnímu rodinnému kruhu byla naráz v nedohlednu. Teplota vody se jim zdála až ledová, měla kolem dvanácti stupňů. Z moře jim vykukovaly jen hlavy a vlny se šplhaly do dvoumetrových výšek.
Naštěstí signál o pomoc zachytil rybář Denis Cvitković z Klenovice, který s kolegou Željkem Zoričićem nastartovali rychlý člun a vypluli k záchraně. Největší obtíž působily velké vlny. Po záchraně jim rybáři řekli, že několikrát projeli třicet metrů od nich, aniž by je zahlédli. Když k nim připluli, všimli si jejich do fialova zmrzlých prstů. Rybáři na břehu uvedli, že kdyby pomoc přišla o půl hodiny později, moře by je vzalo sebou do nenávratna.
Velebitský průliv o délce 144 km a největší hloubce 106 metrů je pověstný největší burou na celém Jadranu, a to právě v zimních měsících. Bura je zde nepředvídatelná a nejhorší na tom je, že není místo, kam se uchýlit. Zdejší ostrovy jsou prosty vegetace a tvoří dojem jiné planety. Síla a turbulence bury se snižují tím, když vítr ustupuje od průlivu. Vítr bura (česky bóra) dostal jméno podle postavy severního větru se jménem Boreas z řecké mytologie. Bura je silnější v době, kdy se polární tlaková výše usadí nad sněhem pokrytými vrcholy Dinárských hor, zatímco nad teplejším Jadranem vládne tlaková níže. Jakmile se v noci začne vzduch ochlazovat a tudíž houstnout, bura sílí. Chorvaté tvrdí, že v posledních letech je bura obzvláště silná a dokáže dosahovat rychlosti i kolem dvě stě kilometrů v hodině. Na Pažském mostě (ostrov Pag) byla v březnu roku 2006 naměřena rychlost nárazu 235 km/hod.
Mezi turisty existují „lovci bury“. Těm web Dalmatinski portal doporučil, aby si důkladně vše zapnuli až ke krku, Vítr umí dokonce „ukrást“ věci z kapes. Hlavně se vždy musí dbát na to, aby byla možnost se něčeho chytit.