V malém srbském městě Smederevska Palanka se nachází letiště Rudine s hangárem, kde v roce 2018 přistálo práškovací letadlo LASA T-Bird. Nic neobvyklého a majitel hangáru a firmy Gas-Aviation Željko Ivošević na tom nic zvláštního také neviděl. A přece jen zde cosi nehrálo a stálo za pozornost zbraňové vyšetřovací komise OSN.

Ta zjistila, že letadlo bylo předěláno a vybaveno raketovými nosiči, dvěma kanony kalibru 23 mm umístěnými pod křídly letadla. Komise, když stopovala o co se jedná, zjistila, že nejde jen o jedno předělané práškovací letadlo, ale bylo jich více. Šlo o projekt „Opus“ v hodnotě 80 milionů dolarů. Za projektem stál americký podnikatel a zakladatel soukromé vojenské skupiny „Blackwater“ Erik Prince, známý jako bývalý příslušník jednotky Navy SEAL a poradce Donalda Trumpa. Letadla byla určená pro Libyi pro vzbouřenecká vojska polního maršála Chalífa Haftara.
Všichni byznysmeni se zbraněmi dobře ví, že v zemích bývalé Jugoslávie, po zdejší válce se ledacos ze braní a zbraňových systémů dá pořídit a to levně. V pořadí držení zbraní u civilního obyvatelstva se zejména Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina umisťují každoročně na předních pozicích. Srbsko je páté s 39,1 zbraní na obyvatele, Černá Hora šestá se stejným počtem a Bosna a Hercegovina je na třináctém místě s 31,2 zbraněmi. Pro ilustraci v České republice je to 1,3 zbraně.
O obchodu se zbraně v Bosně a Hercegovině se v těchto dnech svěřila médiím zdejší policie. Zbraně ve velké proudí do Evropy. Policie během dvou let od roku 2018 až do roku 2020 přišla na stopu deseti bosenským kriminálním skupinám zabývajících se obchodem se zbraněmi. Hlavními odběrateli jsou v Evropě Belgie, Francie, Holandsko a Švédsko. Jsou to zbraně pocházející z válečného konfliktu a prodávají se ilegálně na černém trhu do zemí EU, kde jsou kupovány osobami, které jsou spojené s kriminální činností nebo terorismem.
Bosenská policie ve svém materiálu popisuje: „Jedná se o kriminální živly z Bosny a Hercegoviny, které pobývají v zahraničí a znají podmínky trhu a ceny zboží jak v doma, tak i v zahraničí. Evidovány jsou jejich příjezdy do Bosny a Hercegoviny za účelem nákupu zbraní a jejich prodej v mnoha zemích Evropy skupinám, které páchají těžké zločiny, ozbrojená přepadení a jinou nezákonnou činnost.“
V organizovaných skupinách má každý její člen na starosti specializovanou úlohu. Hlavní členové bandy se zabývají nákupem zbraní, další členové jsou servismani a uvádějí zbraně do chodu. Další se starají o logistiku a ilegální předávku zbraní mimo území země. Tyto skupiny jsou velice flexibilní a dokáží se přizpůsobit nastalým změnám.
V bosenském policejním materiálu, který podává také návrhy, jak zabránit této činnosti se dále uvádí: „Tyto kriminální skupiny spolupracují tak, že zbraně vymění za drogy. Přitom dochází k propojování lidských zdrojů mezi jednotlivými skupinami podle potřeby jednotlivého zadání a povinností.“
Bosenské bezpečnostní orgány očekávají, že těmto skupinám dojdou zdroje a proto se budou snažit přeorientovat na předělávání jiných než vojenských typů zbraní. Materiál bosenské policie potvrzuje, že obchod se zbraněmi je stále zatím velmi výnosný, umožňuje kriminálním skupinám enormní a rychlé zbohatnutí. Proto policie dochází k závěru, že černý obchod se zbraněmi bude kriminálními živly i nadále upřednostňován před jinou trestnou činností.
Zatím je v zemích bývalé Jugoslávie stále kde zbraně brát. Převedeme-li shora napsané indexy zbraní na civilní obyvatele, vyjde nám, že v Srbku je celkem přes 2,7 milionů zbraní a v Bosně a Hercegovině je mezi zdejšími obyvateli 1,185 milionů zbraní. To nejsou malá čísla a mnozí z jejich držitelů se jistě budou chtít zbraně za výhodnou cenu zbavit. Zejména proto, že policie plánuje začít s velkou akcí na jejich evidenci.