Další části bývalé Jugoslávie nejsou z demografického pohledu na tom lépe než Chorvatsko (o tom jsme psali viz https://1url.cz/jKOfM). Srbsko loni odložilo kvůli pandemii sčítání lidu, a to na letošní podzim.

Podle odhadů srbského statistického úřadu žije dnes v Srbsku 6 871 547 lidí. Vzhledem k roku 2011, kdy naposledy proběhlo sčítání, jde o velký pokles. Tehdy bylo v Srbsku napočítáno celkem 7 186 862 obyvatel. Srbská demografická studie („Популација Србије почетком 21. века“) uvádí, že ještě do roku 2002 bylo v Srbsku 7 893 125 obyvatel. Procento přírůstku od roku 2002 do roku 2011 uvádí pro celé Srbsko záporných -4,3 procent a nejhůře je na tom region jižního a východního Srbska s –5,8 procenty.
Pochopitelně s ohledem na již uvedená čísla poklesu celkového počtu obyvatel se situace do současnosti nemohla zlepšit. Na vině je stárnutí populace a nízká natalita. Regiony jižního a východního Srbska a Šumadije navíc v té době postihla velká migrace obyvatel. Relativně nejlepší situace platila pro Bělehrad a Vojvodinu, které jako regiony nebyly migrací postiženy.
Z pochopitelných důvodů chybí demografické údaje za Kosovo a Metohiju. Kosovské údaje uvádí 1,739,825 pro rok 2011. Počet obyvatel v Kosovu rovněž klesá. Demografické údaje Srbska jsou nepřesné v tom, že chybí přesný počet obyvatel albánské národnosti, neboť sčítání bojkotovali. Srbské úřady odhadují jejich počet v roce 2011 kolem 100 tisíc.
Ve studii je důležitá část týkající se válečných let, kdy se do Srbska přistěhovalo vlivem bojů přes dvě stě tisíc obyvatel a to především z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny.

ČESKÁ REPUBLIKA JE PŘÍKLADEM JAK ZPOMALIT EMIGRACI
Jak je známo, velká část mladší srbské populace žije v zahraničí. Srbské statistiky uvádí, že ve světě žije celkem 900 až 950 tisíc Srbů, a z toho největší počet je v Západní Evropě, kde jich je 600 až 650 tisíc.
Trend vystěhování ze Srbska i z jiných zemí bývalé Jugoslávie měl poklesnout po skončení válečného konfliktu. To je omyl a Srbsko i ostatní země bývalé Jugoslávie se potýkají po válce s ještě větším odlivem především mladých a vzdělaných lidí. Srbská vláda si dala za cíl emigraci zastavit a to zvyšováním růstu HDP. Podle ekonomických modelů hrozí v dalších pěti letech vystěhování až 200 tisíc lidí. Model „Fiskální rady Srbska“ ukazuje na to, že ale zvýšením HDP o 4 procenta nebo hypotetické zvýšení průměrného platu na 900 euro vůbec odliv nezastaví a pouze jej zpomalí. Fiskální rada dokládá, že se emigrace do současnosti proti roku 2000 několikanásobně zvýšila.
„Existují další faktory mimo mzdu, které emigraci silně akcelerující,“ uvádí se ve studii. Jedním z nich je přímá poptávka západních zemí EU po pracovní síle. To vyvolává silnou emigraci z Východní Evropy. Druhým faktorem, který studie dále uvádí, je, že „země s uspořádanými a rozvinutými institucemi s nízkou korupcí, země nabízející občanům kvalitní veřejné služby jako zdravotnictví a školství mají nižší emigraci.“ Podle propočtu studie je na tom z Východní Evropy nejlépe Česká republika a následuje Slovinsko. Proto studie Fiskální rady Srbska na závěr radí, aby Srbsko pro zmírnění emigrace vedle zvýšení mzdy dbalo na zlepšení kvality svých veřejných institucí a snížení korupce.

BOSNA A HERCEGOVINA SE POTÝKÁ S VELKOU EMIGRACÍ. BĚHEM VÁLKY EMIGROVALO TŘIČTVRTĚ MILIONŮ LIDÍ

Jestliže má Srbsko problémy zastavit proud odchodu lidí ze země, tak Bosna a Hercegovina je zemí s největšími demografickými problémy na Balkáně. Emigrace je doslova katastrofální. Před válkou v roce 1991 měla tato země 4 377 033 obyvatel a z důvodů války se konal další census až v roce 2001. Ten uvádí 3 364 825 (včetně Republiky srbské) obyvatel. Proti předválečnému stavu bosenský statistický úřad vyčíslil pro rok 2001 ztrátu skoro čtvrtiny obyvatel. Úřad mimo úbytku porodnosti uvedl, že za těchto deset let zemřelo, včetně válečných ztrát 269 810 obyvatel a do zahraničí emigrovalo 749 700 lidí!
Údaj z roku 2020 představuje 3 475 000 obyvatel Bosny a Hercegoviny, což je další snížení počtu obyvatel země. Konstatování tiskové zprávy zdejšího statistického úřadu je tragické: „Analýza sčítání obyvatel potvrdila, že Bosna a Hercegovina je zemí s nejnižší porodností na světě (1,25), vysokým stupněm migrace a stárnutím obyvatelstva. Stejně tak konstatujeme hluboce zakořeněnou genderovou nerovnost. Do roku 2070 daný demografický trend a genderová nerovnost povede ke snížení počtu obyvatel, a to více než o polovinu. Navíc demografická struktura obyvatel se projeví stárnutím a v celkovém počtu obyvatel to bude představovat 40 procent.“